Reciprocita
Reciprocita (z lat. reciprocus, vzájemný) znamená vzájemnost, vyrovnaný reciproční vztah podle zásady „jak ty mně, tak já tobě“.
[editovat] Ve společnosti a společenských vědách
Princip reciprocity čili vzájemnosti hraje v lidských společnostech významnou roli. Příjemce daru cítí povinnost dar oplatit, poškozený se cítí oprávněn k odvetě, v jednání i ve směně se lidé snaží zachovávat vyrovnané vztahy čili „účty“.
V mezinárodních vztazích se pečlivě dodržuje požadavek reciprocity, například ve vzájemně přiznávaných výhodách, ale také sankcích. Tak pokud stát A vypoví jistý počet diplomatů státu B, bude téměř jistě následovat stejná reciproční odveta.
Výrazem reciprocity je i „zlaté pravidlo“ v etice:
| „ | Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. | “ |
| — Bible - Lukáš 6,31 | ||
Princip reciprocity v mezilidských vztazích naráží na dva problémy:
- první krok jednání nemůže být reciproční a jedna ze stran musí začít;
- reciproční jednání se snadno zesiluje a stupňuje, takže série odvet může vytvořit vážný konflikt.
[editovat] V matematice
Reciproční či převrácená hodnota čísla x je x-1 čili 1/x.
Reciproký polynom je polynom, jehož první a poslední, druhý a předposlední atd. koeficienty se sobě rovnají.
Reciproká rovnice je rovnice, jejíž pravou stranu tvoří reciproký polynom.
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- M. Mauss, Esej o daru. Praha: SLON 1994
