Rebeka (biblická postava)
Rebeka (hebrejsky רִבְקָה, Rivka, arabsky رفقة, Rifqa) byla podle Bible manželka Izáka s nímž měla syny Jákoba a Ezaua.
Její tělo je podle tradice pohřbeno v Jeskyni patriarchů spolu s Izákem a dalšími starozákonními postavami.
Jejím otcem byl Betúel, syn Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora. Rebeka měla bratra Lábana. Příběh Rebeky se popisuje v 1. knize Mojžíšově v 24. – 27. kapitole.
Úloha Rebeky v požehnání Jákobovi [editovat]
Když Izák ve stáří ztratil zrak a usoudil, že se blíží jeho konec, pověřil svého prvorozeného Ezaua, aby ulovil zvěř a připravil mu z ní oblíbenou pochoutku. Pak že se dočká otcovského požehnání.
Tento rozhovor Rebeka zaslechla a přiměla Jákoba, aby si na ruce navlékl kůži ze zvěřiny, čímž slepého otce přesvědčil (podvodem), že je Ezau, a ten mu předal otcovské požehnání.
