Rebeka (biblická postava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rebeka u studny, Niccolò Bambini

Rebeka (hebrejsky רִבְקָה‎‎, Rivka, arabsky رفقة‎‎, Rifqa) byla podle Bible manželka Izáka s nímž měla syny Jákoba a Ezaua.

Její tělo je podle tradice pohřbeno v Jeskyni patriarchů spolu s Izákem a dalšími starozákonními postavami.

Jejím otcem byl Betúel, syn Milky, ženy Abrahamova bratra Náchora. Rebeka měla bratra Lábana. Příběh Rebeky se popisuje v 1. knize Mojžíšově v 24. – 27. kapitole.

Úloha Rebeky v požehnání Jákobovi[editovat | editovat zdroj]

Když Izák ve stáří ztratil zrak a usoudil, že se blíží jeho konec, pověřil svého prvorozeného Ezaua, aby ulovil zvěř a připravil mu z ní oblíbenou pochoutku. Pak že se dočká otcovského požehnání.

Tento rozhovor Rebeka zaslechla a přiměla Jákoba, aby si na ruce navlékl kůži ze zvěřiny, čímž slepého otce přesvědčil (podvodem), že je Ezau, a ten mu předal otcovské požehnání.


Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rebecca ve Wikimedia Commons