Rdest kadeřavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox rdest kadeřavý

Rdest kadeřavý (Potamogeton crispus)
Rdest kadeřavý (Potamogeton crispus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď: rdestovité (Potamogetonaceae)
Rod: rdest (Potamogeton)
L.
Binomické jméno
Potamogeton crispus
L.

Rdest kadeřavý (Potamogeton crispus L.) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se vodní rostlinu s tenkým oddenkem[1], přezimuje pomocí turionů[2]. Patří mezi tzv. širokolisté rdesty. Lodyha je až 200 cm dlouhá, čtyřhranná a smáčklá, celá rostlina i s listy bývá často hnědě zbarvená. Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou podlouhle čárkovité až čárkovitě kopinaté, asi 2-6 cm dlouhé a asi 5-11 mm široké, pětižilné (vzácněji trojžilné)[1],[3]. Čepele listů bývají nápadně kadeřavé, což je charakteristický znak druhu, který mu dal i název. Za mlada nebo v proudící vodě však mohou být i ploché. Listy plovoucí na hladině chybí. Palisty jsou vyvinuty, jsou 2, nejsou srostlé a tvoří jazýček. Květy jsou v květenstvích, v klasech. Okvětí není rozlišeno na kalich a koruna (botanika), skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené z 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu se zobánkem, který je stejně dlouhý nebo i delší než vlastní plod[3].

Detail rdestu kadeřavého

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Rdest kadeřavý je rozšířen v rozsáhlých oblastech Evropy a Asie, v severních chladných oblastech však chybí. Je rozšířen i jinde ve světě např. v některých částech Afriky a v Austrálii, byl zavlečen i do Severní, Střední i Jižní Ameriky, v Severní Americe se začal šířit zhruba po roku 1840 a dnes se tam vyskytuje ledaskde na sever po jižní Kanadu[4],[2].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR je to v současnosti jeden z nejhojnějších druhů rdestů vůbec. Roste v rybnících, mrtvých říčních ramenech, někdy i v řekách a potocích od nížin do podhůří. Vyhovují mu spíše eutrofnější vody, proto se vyskytuje i v celkem intenzivně obhospodařovaných chovných rybnících[3].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
  2. a b http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200024690
  3. a b c Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743
  4. http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potacriv.jpg