Rdest hřebenitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox rdest hřebenitý

Rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus)
Rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď: rdestovité (Potamogetonaceae)
Rod: rdest (Potamogeton)
L.
Binomické jméno
Potamogeton pectinatus
L.

Rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus L., syn.: Stuckenia pectinata (L.) Börner, Coleogeton pectinatus (L.) Dost., nom. inval., Coleogeton pectinatus (L.) Les et R.R. Haynes) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae). Někteří autoři druh řadí do samostatného rodu Stuckenia Börner (syn.: Coleogeton (Rchb.) Les & R. R. Haynes), např.[1], česky pak nazývaný rdestík hřebenitý[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se vodní rostlinu s jednoletou až vytrvalou lodyhou, s plazivým podzemním oddenkem s terminálními hlízkami, pomocí kterých přezimuje[2],[3]. Patří mezi tzv. úzkolisté rdesty. Lodyha je až 200 cm dlouhá, v proudící vodě někdy až 350 cm [3]. Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou čárkovité, 2,2-12,5 (někdy až 20, hlavně v proudící vodě) cm dlouhé a 0,2-1,8 (vzácně až 2,9) mm široké, na vrcholu většinou zašpičatělé, jsou trojžilné, postranní žilky vedou při okraji čepele [3],[4]. Za sterilního stavu podobná šejdračka bahenní (Zannichellia palustris) se liší většinou vstřícnými listy, nikoliv střídavými. Palisty jsou vyvinuty, jsou asi 2,2-5,5 mm dlouhé. Zvláštností je, že jsou srostlé s bazální části čepele, kromě vrcholu, který tvoří jakýsi jazýček. na straně odvrácené od listu jsou palisty nesrostlé, objímají lodyhu a tvoří jakousi listovou pochvu. Tímto znakem snadno odlišíme rdest hřebenitý od všech ostatních úzkolistých rdestů rostloucích v ČR. Květy jsou v květenstvích, ve válcovitých klasech, obsahují 4-5 (vzácně 2-7) přesleny květů a klasy jsou na vrcholu asi 2,4-11,5 cm dlouhé stopky. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené z 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu s velmi krátkým zobánkem.

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Rdest hřebenitý roste ve velké části Evropy, Asie, Afriky, Severní Ameriky, dále v Mexiku, Střední Americe, Jižní Americe a v Austrálii a na Novém Zélandu [5],[6].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR je to v současnosti jeden z nejhojnějších druhů úzkolistých rdestů. Vyskytuje se roztroušeně až hojně od nížin do podhůří, v rybnících, kanálech i v řekách. Nejhojnější je v rybničních oblastech a v nížinách a přilehlých pahorkatinách v povodích větších řek. V oblastech s méně vhodnými biotopy je podstatně řidší [3],[4].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=131808
  2. a b Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
  3. a b c d Kaplan Z. (2003): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky V. P. pectinatus; Preslia, Praha, 75, 165-182, 2003
  4. a b Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743
  5. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000377
  6. http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potapecv.jpg
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu