Rdesno (Persicaria)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rdesno (Persicaria)

Rdesno hlavaté (Persicaria capitata)
Rdesno hlavaté (Persicaria capitata)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: rdesnovité (Polygonaceae)
Rod: rdesno (Persicaria)
(L.) Mill.

Rdesno (Persicaria) je jeden z rodů rostlin z čeledě rdesnovitých (Polygonaceae) podčeledě Polygonoideae, které mají stejné české pojmenování rdesno. Druhý rod se stejným názvem je rdesno (Bistorta). Tato výjimečnost byla vyvolána přechodem ke kladistickému pojetí taxonomie, kdy došlo mj. k rozdělení bývalého širokého rodu Polygonum a část druhů spolu monofyleticky spojených byla převedena do rodu Persicaria.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod je rozšířen převážně v mírném podnebné pásu a částečně i v subtropickém. Vyskytuje se ve všech světadílech zabydlených cévnatými rostlinami, včetně Austrálie. Rozmanitost a dobrá přizpůsobivost mu dovoluje osídlovat trvale zamokřená území a bažiny, vyprahlá pustá místa i obdělávané zemědělské pozemky, kde bývá nepříjemným plevelem.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to trvalky nebo jednoleté rostliny, s bylinným nebo vzácněji dřevnatým stonkem. Mají kořeny kůlovité nebo vláknité, někdy oddenky nebo stolony. Lodyhy mají vzpřímené, poléhavé nebo popínavé, bývají holé nebo ochlupené, vzácně i trnité.

Listy s velkými palisty jsou opadavé, na lodyze většinou vyrůstající střídavě, s řapíkem nebo bez, s botkou trvalou nebo opadavou, podobnou listu nebo jen papírově blanitou, lysou nebo chlupatou. Listová čepel je vejčitá až kopinatá, šípovitá nebo hrálovitě lalokovitá. U některých vodomilných druhů mohou být listy plovoucí nebo ponořené.

Stopkaté květenství je terminální nebo úžlabní, latnaté, klasnaté nebo hlávkovité. Květy se stopkami nebo bez bývají seskupené ve svazečcích po 2 až 14. Jsou morfologicky bisexuální, některé jsou druhotně funkčně jednopohlavné. Nerozlišené okvětí může být bílé, zelenavé, růžové, červené nebo fialové a mívá zvonkovitý nebo pohárkovitý tvar. Dimorfních okvětních lístků uspořádaných do dvou kruhů je nejčastěji 4 až 5, většinou jsou do 1/3 až 1/2 srostlé, vnější lístky jsou větší než vnitřní. Květ dále obsahuje 5 až 8 tyčineknitkami volnými, u báze srostlými nebo přirostlými k okvětí, zakončeny jsou eliptickými až vejčitými žlutými, růžovými nebo červenými introrsními nebo extrorsními prašníky. Synkarpní gyneceum je složeno ze 2 nebo 3 plodolistů, jednodílný semeník má 2 až 3 vzpřímené nebo ohnuté čnělky s kulovitými bliznami.

Plody jsou suché, pukavé nažky barvy hnědé, tmavě hnědé až černé, diskoidního nebo bikonvexního tvaru, bývají kulovité nebo až tříhranné, okřídlené a lysé. Semena mají zakřivená embrya.[1][2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod je tvořen přibližně 150 druhy, z nichž některé jsou od sebe značně odlišné a jiné zase tak podobné, že se vedou spory zda se jedná o druh nebo podruh. Při určování jednotlivých druhů patří mezi znaky viditelné na prvý pohled např. nasedaní botky na lodyhu a její tvar nebo ochlupení, hustota květenství, barva okvětí, tvar a barva nažky, odění lodyhy a tvar, barva a dosedání listů na lodyhu.

České republice roste těchto devět druhů, z toho rdesno blešník ve třech podruzích:

Mimoto se v české přírodě vyskytuje těchto devět známých hybridů:

  • Persicaria x bicolor (Borbás) Soják
  • Persicaria x brauniana (F. W. Schultz) Soják
  • Persicaria x condensata (F. W. Schultz) Soják
  • Persicaria x figertii (G. Beck) Soják
  • Persicaria x hervieri (G. Beck) Soják
  • Persicaria x hybrida (G. Beck) Soják
  • Persicaria x intercedens (G. Beck) Soják
  • Persicaria x lenticularis (Hy) Soják
  • Persicaria x subglandulosa (Borbás) Soják [3][4]

Méně známá rdesna[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b COLEMAN, H. R. FloraBase the Western Australian Flora: [online]. Department of Environment and Conservation Western Australian Herbarium, rev. 03.10.2008, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Flora of North America: Persicaria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (česky) 
  4. MRUZÍKOVÁ, Zuzana; KOUTECKÝ, Petr. Persicaria [online]. Jihočeská universita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, rev. 2011, [cit. 2011-11-03]. Dostupné online. (česky)