Raunkiaerův systém životních forem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Životní formy rostlin (části rostlin přežívající nepříznicé období jsou vyznačeny černě): 1. fanerofyty, 2.-3. chamaefyty, 4. hemikryptofyty, 5.-9. kryptofyty, 5.-6. geofyty, 7. helofyty, 8.-9. hydrofyty. Therofyty, aerofyty a epifyty nejsou zobrazeny.

Raunkiaerův systém životních forem je systém, který vypracoval Christen C. Raunkiaer. Publikoval ho ve své knize The Life Forms of Plants and Statistical Plant Geography (Životní formy rostlin a statistická fytogeografie) vydané v roce 1934. Systém rozděluje rostliny podle jejich charakteristického tvarového přizpůsobení ekologickým podmínkám do šesti skupin. Jedná se o epifyty, fanerofyty, chamaefyty, kryptofyty, hemikryptofyty a terofyty. Systém se brzy uchytil a stal se jedním z hlavních nástrojů pro třídění rostlin ve fytogeografii a ekologii. Později s postupem poznání ekologie rostlin byli přidány ještě další skupiny životních forem. Velkou nevýhodou systému je, že se používá celosvětově, ač byl specifikován pro rostliny mírného pásu. Vytlačil tak mnohdy výhodnější lokální systémy popisu životních forem rostlin.

Epifyty[editovat | editovat zdroj]

Epifyty jsou rostliny žijící na povrchu jiných rostlin, nejčastěji fanerofytů. Živiny přijímají ze vzdušné vlhkosti, nebo ze svých hostitelů poloparaziticky. Patří sem různé typy orchideí, rod Tillandsie či jmelí.

Vodní epifyty se nazývají perifyty.

Fanerofyty[editovat | editovat zdroj]

Fanerofyty jsou rostliny jejichž obnovovací pupeny se nacházejí výše než 30 cm nad povrchem země. Patří sem většina stromů a keřů, dále liány, sukulenty a xerofyty (pryšce).

Chamaefyty[editovat | editovat zdroj]

Chamaefyty jsou rostliny jejichž obnovovací pupeny se nacházejí do 30 cm nad povrchem země. V nepříznivém období jsou tyto pupeny kryty šupinami nebo jinými orgány k tomu uzpůsobenými. Patří sem různé keříky, byliny (šalvěj, levandule), některé sukulenty a xerofyty, ale též mechy a lišejníky.

Kryptofyty[editovat | editovat zdroj]

Kryptofyty jsou dvouletévytrvalé rostliny přežívající část svého života v zásobních orgánech pod zemí, tzv. geofyty; nebo mající obnovovací pupeny pod vodou, tzv. hydrofyty. Patří sem kvetoucí rostliny, kapradiny, mechorosty, řasy a houby. Konkrétně se jedná o:

Hemikryptofyty[editovat | editovat zdroj]

Hemikryptofyty jsou vytrvalé až dvouleté rostliny s obnovovacími pupeny při povrchu země, kryté živými či odumřelými listy a jinými orgány. Jedná se například o rostliny s přízemními listovými růžicemi (sedmikráska), trsnaté rostliny (trávy, šáchorovité), korovité a lupenité lišejníky či játrovky.

Terofyty[editovat | editovat zdroj]

Terofyty jsou jednoleté rostliny s krátkým životním cyklem v jediném vegetačním období. Období sucha (zima) přežívají v semenech. Patří sem cévnaté rostliny, některé řasy, houby a mechorosty.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • anglicky
    • Raunkiær, C. Ch. 1934. The Life Forms of Plants and Statistical Plant. Oxford University Press.
  • česky
    • MORAVEC, Jaroslav, a kol. Fytocenologie. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0457-2. Kapitola Vzrůstové formy, životní formy, s. 44 – 46.

Související články[editovat | editovat zdroj]