Ratejna

Ratejna byl velký přízemní dům, v němž bydlelo několik rodin. Každá rodina pro sebe měla prostor zhruba 12 m², který byl ohraničen jen několika kusy hrubého nábytku. Uprostřed ratejny byla pouze jediná kamna, na kterých se vařilo a která celou budovu vytápěla.^[1] Jelikož měly rodiny obvykle několik dětí, byl v ratejně kromě zimy, puchu a nepořádku také křik. Tyto domy se stavěly na knížecích panstvích až do konce 1. světové války.^[2]

Původně slovo označovalo čeledník, tedy dům či místnost pro čeleď, podle staršího slova rataj (oráč, čeledín).

Dnes se tento pojem užívá přeneseně v souvislosti s velkými neútulnými vnitřními prostorami.

Odkazy

Reference

↑ http://pardubice.idnes.cz/hrad-svojanov-po-rekosntrukci-zahajuje-sezonu-flv-/pardubice-zpravy.aspx?c=A130228_110732_pardubice-zpravy_mt Prostory ratejny na hradě Svojanov
↑ http://www.lidova-architektura.cz/prehled-seznam/encyklopedie/ratejna.htm Ratejny v lidové architektuře

Literatura

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef: Lidová architektura (encyklopedie). Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury společně s vydavatelstvom Alfa, 1983.

[1] ttp://pardubice.idnes.cz/hrad-svojanov-po-rekosntrukci-zahajuje-sezonu-flv-/pardubice-zpravy.aspx?c=A130228_110732_pardubice-zpravy_mt Prostory ratejny na hradě Svojanov

[2] ttp://www.lidova-architektura.cz/prehled-seznam/encyklopedie/ratejna.htm Ratejny v lidové architektuře

[1]

[2]