Raná péče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Raná péče spadá podle zákona o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) mezi takzvané terénní služby, popřípadě doplněná ambulantní formou, poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu.[1] Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Služba napomáhá při realizaci práva na vzdělání a výchovu dětí se zdravotním postižením, podporuje integraci těchto dětí i jejich rodin do společnosti, zlepšuje informovanost veřejnosti o problematice péče o děti se zdravotním postižením pořádáním seminářů, přednášek, školení, vydávání odborných a účelových publikací, článků apod.

Úkol rané péče spočívá ve vyhledávání potřebných dětí (depistáž), speciálně-pedagogické diagnostice, poskytování poradenství rodině postiženého dítěte, poradenství při jeho výchově a výběru vhodného výchovně-vzdělávacího zařízení.[2] Služba rané péče má předcházet budoucí závislosti klienta na institucionální pomoci. Službu poskytují zdarma pracoviště rané péče, což jsou střediska rané péče nebo také speciálně-pedagogická centra.

Historie

Pojem „raná péče“ se začal používat v České republice od roku 1993 (zahraniční zdroje užívají spíše pojem včasná intervence). Služba se rozvinula koncem 60. let v USA. Přispěly k tomu nové bio-sociální poznatky v oblasti vývoj dítěte, zejména uvědomění si důležitosti prvních tří let věku života.[3]

Formy rané péče

Služby rané péče jsou poskytovány takzvanými středisky rané péče, která jsou nejčastěji zřizovaná neziskovými organizacemi. Služby jsou poskytovány zdarma. Služba se odehrává buď přímo formou návštěv odborného pracovníka v dané rodině, nebo v instituci rané péče či v rámci rehabilitačních pobytů. Jde např. o návštěvy poradců a konzultantů v rodinách (1x za 1–3 měsíce), semináře pro rodiče, týdenní rehabilitační pobyty pro celé rodiny, ambulantní zrakovou stimulaci, setkání rodičů, půjčování hraček, pomůcek a literatury, možnost konzultace s rehabilitační pracovnicí či psychologem, pomoc při výběru předškolního zařízení, instruktáže pracovníků vzdělávacích a rehabilitačních zařízení, kam dochází děti v péči SRP nebo o základní sociálněprávní poradenství.

Návštěvy v rodině

Odborný pracovník podává instruktáž pečujícím osobám v jejich přirozeném prostředí, dítě se cítí uvolněno, sledují se vztahy v rodině, postavení dítěte ve skupině, využívá se předmětů denní potřeby.[3]

Ambulantní služby

Taktéž v ambulantním středisku jde o práci s dítětem – provádí se speciálně-pedagogická diagnostika a tvoří se individuální plán pro rozvíjení schopností dítěte. Dále se pracuje s rodinou, to zahrnuje konzultace a rady, volení metod. Při tom se spolupracuje s odborníky, poskytuje se odborné poradenství sociálně-právní, integrační, zapůjčování vhodných speciálních pomůcek.[3]

Rehabilitační pobyty

Cílem společných akcí je umožnit začlenění dítěte a rodiny do společnosti, minimalizovat zdravotní a sociální nevýhody a spoléhání se v budoucnu na pomoc druhých. Rodiče si často lépe uvědomí schopnosti dítěte, neboť dosud je třeba podceňovali a kladli na ně menší nároky. Vhodné se jeví sdílení rodin s podobnými starostmi o děti, mohou si být vzájemným povzbuzením, posilou a motivací.[3]

Rozsah zajišťovaných úkonů

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí[4] přesně stanovuje služby, které raná péče poskytuje. Rozděluje je na následující oblasti:

  • výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti – zajištění potřeb rodiny a dítěte na základě zhodnocení zdravotního stavu dítěte i schopností rodičů, zprostředkování poradenství rodině a podpora rodičovských kompetencí, nácvik dovedností pečujících osob, které napomáhají přiměřenému vývoji dítěte, vzdělávání rodičů v dané oblasti, nabídka programů a technik podporujících vývoj dítěte, instrukce při nácviku a upevňování dovedností zaměřených na schopnosti v oblasti kognitivní, senzorické, motorické a sociální
  • zprostředkování kontaktu se společenským prostředím – pomoc při obnovení či upevnění kontaktu s rodinou a okolím, který má podpořit sociální začlenění, podpora a pomoc při využívání dostupných služeb a informačních zdrojů
  • sociálně terapeutické činnosti – psychosociální podpora, pořádání setkání a pobytových kurzů, kde dochází ke sdílení zkušeností
  • pomoc při uplatňování práv a obstarávání osobních záležitostí – pomoc při komunikaci, podpora svépomocných aktivit, doprovázení rodičů na úřady, soudy a jednání týkající se vývoje dítěte.

Reference

  1. § 54 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz.
  2. KUDELOVÁ, Ivana; KVĚTOŇOVÁ, Lea. Malé dítě s těžkým poškozením zraku. Raná péče o dítě se zrakovým a kombinovaným postižením. Brno: Paido, 1996. ISBN 80-85931-24-9. S. 39. 
  3. a b c d HRADILKOVÁ, Terezie, a kol. Raná péče pro rodiny s dětmi se zrakovým a kombinovaným postižením: vybrané příspěvky z kurzu "Poradce rané péče.". Praha: Středisko rané péče, 1998. 113 s. ISBN 80--238-3267-0. S. 6. 
  4. § 19 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, dostupná např. na Zákony pro lidi.cz.

Literatura

  • HRADÍLKOVÁ, Terezie, a kol. Praxe a metody rané péče v ČR. Praha: PORTÁL s.r.o., 2018. 152 s. ISBN 978-80-262-1386-4. 

Externí odkazy