Rangwapithecus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rangwapithecus

Horní čelist rodu Rangwapithecus
Horní čelist rodu Rangwapithecus
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Oddělení: úzkonosí (Catarrhini)
Čeleď: Proconsulidae
Rod: Rangwapithecus
Andrews, 1974
Druhy

Rangwapithecus gordoni

Rangwapithecus je rod vyhynulých úzkonosých primátů, žijících v časném miocénu (před 19 – 20 miliony let) v západní části dnešní Keni.[1][2]

Původně jej Peter Andrews roku 1974 popsal pod rodovým jménem Dryopithecus,[3] avšak po přezkoumání navrhl v roce 1978 vytvoření samostatného rodu, v té době ještě reprezentovaného dvěma druhy (Rangwapithecus gordoni a Rangwapithecus vancouveringi).[4] Terry Harrison pak v roce 1986 přesunul druhého jmenovaného zástupce do blízce příbuzného rodu Nyanzapithecus jako Nyanzapithecus vancouveringorum.[5] V současné době[kdy?] je tedy rod Rangwapithecus zastoupen pouze jediným druhem s názvem Rangwapithecus gordoni.

Rangwapithecus je známý jen z několika zlomků čelistí, především z lokality Songhor. Jednalo se o středně velkého primáta, který mohl dosahovat váhy až 15 kg. Patrně se značně podobal rodu Proconsul. Žil v korunách stromů tropického pralesa, kde se pohyboval po všech čtyřech končetinách. Na základě morfologie zubů se předpokládá, že na rozdíl od mnoha jiných miocénních primátů dával v potravě přednost listům před plody a ovocem.[6]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. HARRISON, T. Late Oligocene to Middle Miocene Catarrhines from Afro-Arabia. In HARTWIG, W. C. The Primate Fossil Record. Cambridge : Cambridge University Press, 2002. Kapitola 19, s. 311 - 338.
  2. HARRISON, T. Dendropithecoidea, Proconsuloidea and Hominoidea. In WERDELIN, L.; SANDERS, W. J. Cenozoic Mammals of Africa. Berkeley : University of California Press, 2010. S. 429 - 469.
  3. ANDREWS, P.J. New species of Dryopithecus from Kenya. Nature. 1974, roč. 249, s. 188 - 190.  
  4. ANDREWS, P.J. A revision of the Miocene Hominoidea of East Africa. Bulletin of the British Museum Geology Series. 1978, roč. 30, s. 85 - 225.  
  5. HARRISON, T.. New Fossil Anthropoids From the Middle Miocene of East Africa an Their Bearing on the Origin of the Oreopithecidae. American Journal of Physical Anthropology. 1986, roč. 71, s. 265 - 284.  
  6. TEAFORD, M. S., Ungar, P. S. Diet and the evolution of the earliest human ancestors. Proceedings of the National Academy of Sciences USA. 2000, roč. 97, s. 13506 - 13511.