Ramesseum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Letecký pohled na Ramesseum

Ramesseum je chrámový komplex ve Vesetu v Horním Egyptě, naproti modernímu Luxoru přes řeku Nil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Velkolepý chrám Ramesse II. stojí v západních Thébách (Veset, dnes Luxor) a je zasvěcen hlavnímu thébskému bohu – Amonovi. Chrám zde stojí v sousedství dalších chrámů králů 18 – 20. dynastie, jako např. Thutmose III. a IV., Amenhotepa III. a Ramesse IV. Patřil k Zádušním chrámům před Údolím králů a dochoval se nejlépe ze všech chrámů.

Sloužil jak k uctívání zemřelého krále, tak k slavení svátku SED, který se konal vždy v třicátém roce vlády panovníka. Jeho cílem bylo obnovení síly a energie panovníka a tím udržení a zajištění budoucnosti celému Egyptu. Sami staří Egypťané nazývali tyto chrámy – „Chrám milionů let“, římský spisovatel Diodóros ho nazval „Hrobem Osymandiovým“. Francouzský archeolog Jean-François Champollion jej v roce 1829 identifikoval jako zádušní chrám faraona Ramesse II. a pojmenoval jej Rhamesséion, odtud se název rozšířil do ostatních jazyků.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Celý chrámový komplex zaujímá plochu okolo 5 hektarů a byl obehnán mohutnou zdí z nepálených cihel. Kromě hlavního chrámu (obdélník od 1. pylonu až po svatyni), byl součástí chrámového komplexu i královský palác a chrám k uctívání faraona, chrám pro uctívání Ramessovy matky Tuji (Mut-Tuja) a manželky Nefertari, chrámová škola, příbytky kněžích, kaple, svatyně, a další a nechybí samozřejmě hojné hospodářské budovy a sklady. Chrám je vyzdoben mnoha reliéfy zobrazujícími Ramesse II. jako velkého válečníka, zvláště pak jako vítěze bitvy u Kadeše. Další z dochovaných reliéfů vyobrazuje Ramesse II. ve společnosti bohů. Stejně jako v jiných Ramessových chrámech, zdobilo i Ramesseum několik gigantických soch faraona. První dvě 17,5 metru vysoké sochy se tyčily podél schodiště před druhým pylonem (dnes se zde nachází jeden z kolosů povalených při zemětřesení). Další dvě žulové sochy stály na druhém nádvoří, dnes jsou zde již jen jejich torza. Hlavu jedné ze soch, kterou objevil Battista Belzoni, je možné zhlédnout v Britském muzeu. Když chrám přestal plnit svůj účel, stal se pohřebištěm kněží, sloužil jako levný zdroj stavebního materiálu, či jako koptský kostel.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu