Ralph Wade Kittle
| Ralph Wade Kittle | |
|---|---|
| Narození | 19. července 1920 Ringgold, Georgie  Spojené státy americké |
| Úmrtí | 27. března 2001 (ve věku 80 let) Keswick, Virginie Spojené státy americké |
| Národnost | americká |
| Povolání | pilot |
| Znám jako | válečný pilot právník |
| Choť | Cornelia Ely |
| Děti | 3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ralph Wade Kittle (19. července 1920 Ringgold, Georgie – 27. března 2001 Keswick, Virginie) byl americký vojenský letec a právník.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Ringgoldu, kde jeho otec s partnery vlastnil závod na zpracování dřeva a bavlny. Současně též vlastnil několik domů. Po jeho smrti (roku 1924) pomáhal Kittle své matce a sestrám péčí o kuřata a výběrem nájmů z jejich domů. Následně vystudoval Catoosa County High School, po níž navštěvoval Mercer University v Georgii a studia zakončil roku 1941 na univerzitě ve městě Chattanooga. Během tamních studií si přivydělával v úřadu Tennessee Valley Authority.[1]
Roku 1942 narukoval k letectvu Spojených států (United States Army Air Forces) a navštěvoval leteckou důstojnickou školu v Coloradu Springs. Dne 3. prosince 1944 byl vybrán k posádce bombardéru Lockheed/Vega B-17G-20-VE s/n 42-97542, pojmenovaného „City of Savannah“, jenž se stal jubilejním 5000. letounem tohoto typu dodaným americké armádě. Následně s ním odletěl do Evropy, a sice do Anglie, kde se stali přidělenci k 388. bombardovací skupině (konkrétně 563rd BS, 388th BG, 8th AF, USAAF) mající svou základnu na letišti u Knettishallu.[1]
Odtud se vydávali na nálety na nepřátelské cíle.[1] Stejně tak ráno 5. března 1945. Původně měli namířeno k Ruhlandu, k tamnímu závodu na syntetická paliva. Ovšem vzhledem na aktuální počasí museli své plány změnit a nálet měl mít za cíl města Plavno a Chemnitz.[2] Po svržení bomb na seřaďovací nádraží u prvního z nich ovšem bombardér „City of Savannah“ zasáhl flak[3] a poškozený letoun se pokusil doletět z nepřátelského území do oblastí osvobozených Spojenci, tedy sovětskou Rudou armádou. To se ovšem nepovedlo a letadlo havarovalo u obce Víska nacházející se severně od Liberce ve Frýdlantském výběžku.[4] Osm z devíti letců úspěšně opustilo bombardér na padácích. Poslednímu se ovšem – s ohledem na nízkou výšku letadla nad zemí – při výskoku již nestačil otevřít padák a po dopadu na zem tak zahynul. Přeživší Němci zajali a až do konce války je zadržovali jako válečné zajatce.[3]
Po válce se Kittle dostal domů 21. června 1945. Za svou válečnou činnost získal Záslužný letecký kříž (Distinguished Flying Cross), Leteckou medaili s dubovým listem (Air Medal with an oak leaf cluster) a Purpurové srdce s dubovým listem (Purple Heart with an oak leaf cluster). Vedení armády následně jej spolu s Cary Grantem a Dorothy Lamourovou vyslalo do Kalifornie, aby zde prodávali válečné dluhopisy, z jejichž výtěžku se financovala válka v Tichomoří. Do civilu pak Kittle odešel v říjnu 1945 coby kapitán.[1]
Následně se zapsal do právnické školy University of Virginia School of Law. Tehdy se také oženil s Cornelií Ely a společně se odstěhovali do New Yorku. Během jejich zdejšího pětadvacetiletého pobytu se jim narodily tři děti. Kittlea zaměstnala advokátní kancelář Davis, Polk & Wardwelol. V ní se specializoval na pracovní právo. Roku 1953 se stal poradcem výboru práce amerického Senátu a spolu se senátorem Robertem Alphonso Taftem pracoval na sociálním zákonu označovaném jako Taft-Hartley Act. Dalších 32 let jej zaměstnávala společnost International Paper Company, nejprve jako specialistu na pracovní právo, posléze se vypracoval na viceprezidenta zodpovědného za vztahy s federální vládou.[1]
Během své právní kariéry působil v mnoha poradních orgánech Kongresu Spojených států, v nichž se zaměřoval na legislativu. Mezi roky 1968 a 1971 byl členem poradního výboru zaměřeného na znečištění vod, který radil prezidentům Lyndonu B. Johnsonovi a Richardu Nixonovi. Po odchodu ze společnosti International Paper roku 1985 jej zaměstnala právní kancelář McNair Law Firm z Washingtonu. Kittle zemřel koncem března 2001 ve věku osmdesáti let.[1] Pohřben je na hřbitově u kostela v Cismontu v americkém státě Virginie.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g jkurtspence. Ralph Wade Kittle, Sr. [online]. Fold3 by Ancestry.com, 2012-05-30, rev. 2013-07-01 [cit. 2015-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Missions [online]. Eighth Air Force Historical Society [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-11.
- ↑ a b LACINA, Vladimír. Havárie B-17 v obci Víska u Višňové v březnu 1945 [online]. Model Ranch, 2015-02-17 [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ PROKOPCOVÁ, Milada. Na Frýdlantsku zmapovali dosud nevyjasněnou havárii amerického bombardéru. iDNES.cz [online]. 2015-03-10 [cit. 2015-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Ralph Wade Kittle [online]. 2007-07-01 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online.