Rakov (Bernartice)
| Rakov | |
|---|---|
_(6.).jpg) Dům ve vsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Bernartice |
| Okres | Písek |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′28″ s. š., 14°21′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 27 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rakov u Svatkovic (1,65 km²) |
| PSČ | 398 43 |
| Počet domů | 30 (2021)[2] |
  Rakov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 160067 |
| Kód k. ú. | 760064 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rakov je malá vesnice, část městyse Bernartice v okrese Písek. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Bernartic. Rakov leží v katastrálním území Rakov u Svatkovic o rozloze 1,65 km2.[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Dřívější používaný název byl Rákov.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1387.[5] Ve 14. století patřil Rakov k podolskému majetku vladyků z Ratají. Po koupi podolského majetku (1440–1445) Janem Bechyně z Lažan byla ves připojena k bernartickým statkům. Roku 1477 při dědickém dělení majetku připadl Rakov společně s Podolím, s Borovany a s polovinou Bernartic Burianovi z Lažan a Bechyně. Mezi další majitele patří Jiřík Bechyně z Lažan, v roce 1553 Adam Bechyně z Lažan. Zmínky o rodu Bechyňů z Lažan pokračují až do 9. února 1623, kdy vnuk Adama Bechyně Oldřich Bechyně z Lažan prodal před konfiskací část svého majetku jezuitské koleji svatého Klimenta na Starém městě pražském. Další osudy Rakova byly totožné s osudem nedalekých Bernartic.[4]
Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1898.[4]
Školou patřil Rakov do Slabčic. Farní úřad, lékař, pošta a četnictvo byly v Bernarticích.[4]
V roce 1869 a v letech 1961–1979 byla vesnice součástí obce Svatkovice, v letech 1880–1950 samostatnou obcí a od 1. ledna 1980 se vesnice stala součástí městyse Bernartice.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V roce 1930 zde bylo třicet popisných čísel a 141 obyvatel.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 160 | 194 | 182 | 150 | 179 | 166 | 141 | 118 | 144 | 107 | 75 | 59 | 50 | 35 | 27 |
| Počet domů | 26 | 29 | 31 | 30 | 30 | 30 | 30 | 30 | 33 | 31 | 26 | 24 | 30 | 30 | 30 |
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kaple na návsi je zasvěcena Andělu Strážnému a pochází z roku 1895. Nad vchodem do kaple je tento nápis: Anděle Boží strážce můj! Rač mě řiď a napravuj.[10]
- Rodný dům spisovatele Karla Kálala je čp. 1. Na domě byla ještě za jeho života 25. 5. 1930 odhalena bronzová pamětní deska. Na desce je tento nápis: Zde se narodil Karel Kálal, spisovatel, 9. 1. 1860.[4]
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- V domě čp. 1 se narodil 9. ledna 1860 Karel Kálal, učitel a spisovatel.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple na návsi zasvěcená Andělu Strážnému -
Výklenková kaple -
Rodný dům K. Kálala
_(2.).jpg)
_(5.).jpg)
_(8.).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- ↑ a b c d e f KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 209.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 62. [dále jen Hladký].
- ↑ "Hladký", Kapličky, boží muka, str. 102.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CEJNAROVÁ, Irena. Pamětní kniha obce Rakov. Písek: Prácheňské nakladatelství Písek, 2012. 477 s. ISBN 978-80-86566-54-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rakov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Rakov u Svatkovic na webu ČÚZK
