Rajmund z Peňafortu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rajmund z Peňafortu
Rajmund z Peňafortu
generální představený dominkánů
Narození kolem r. 1175
Úmrtí 6. ledna 1275
Svátek 7. leden
Svatořečen 1601
Uctíván církvemi římskokatolická církev
Patronem Barcelony, učitelů církevního práva a kanovníků

Rajmund z Peňafortu, Raimundo de Peñafort, (1175? ve Villafranca di Panadés, Španělsko6. ledna 1275 v Barceloně) narodil se v bohaté rodině a získal vynikající vzdělaní. Stal se generálním představeným dominikánů. Byl zpovědníkem Řehoře IX. a Jakuba I. Aragonského.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rajmund se narodil ve šlechtické rodině pánů z Peňafortu. Ti byli příbuzní s královskou rodinou aragonskou. To mu zajišťovalo dobré politické vyhlídky.

Studie[editovat | editovat zdroj]

V Barceloně vystudoval filozofii, práva pak v Bologni a získal akademický titul profesora kanonického práva. Své studium zde ukončil roku 1210. Ale v Bologni zůstal a tři roky zde vyučoval kanonické právo. Publikoval také pojednání o církevním zákoně, které je do teď uloženo ve Vatikánské knihovně. Byl dobrý právník a obhajoval chudé lidi před soudem.

Kanovník a mnich[editovat | editovat zdroj]

Ovšem biskup z Barcelony přesvědčil Rajmunda k návratu do rodného města, kde se stal kanovníkem katedrální kapituly. Hrál také důležitou roli při zakládání řádu Mercedářů. Podněcoval a pomáhal Petrovi Nolaskovi při získávání povolení založení řádu u Jakuba I. Aragonského. Kázání blahoslaveného Reginalda se rozhodl vstoupit do řádu Dominikánů. A po vybudování prvního dominkánského kláštera v Barceloně tak opravdu učinil. Byl přijat roku 1222 na Velký pátek. Stal se věhlasným kazatelem a zpovědníkem.

Zakázka pro papeže[editovat | editovat zdroj]

Když se o něm dozvěděl papež Řehoř IX., pozval ho do Říma a učinil z něj svého zpovědníka a kaplana. Tuto práci konal Rajmund svědomitě. Jednou zahlédl jak chudí odcházejí z papežova domu z nepořízenou. Pokáral papeže a udělil mu pokání aby se o chudé lépe staral. Papež se nerozčílil a začal dohlížet na to, aby o chudé bylo postaráno. Papež mu také dal za úkol vypracovat sbírku tzv. decretáliií - papežských ustanovení, obsahující různé kanonické předpisy. [2]Splnění tohoto úkolu trvalo Rajmondovi 5 let.

Zpovědník králů[editovat | editovat zdroj]

Hrobka Svatého Rajmunda (barcelonská katedrála)

Rajmund byl také zpovědníkem aragonského krále Jakuba I. Aragonského. Jednou doprovázel krále na ostrov Mallorcu. Král potají vzal na loď i osobu se kterou žil v hříšném poměru. I přesto, že Rajmundovi slíbil, že to neudělá. Jakmile se to Rajmund dozvěděl, řekl mu, že pokud král tuto osobu neopustí, odpluje hned zpátky do Barcelony. Král se rozhněval a rozkázal ať nikdo nepřeváží Rajmunda zpátky do Španělska. Když se to Rajmund dozvěděl, rozestřel podle legendy svůj plášť na moře a za 6 hodin doplul do Španělska.[1]

Řeholní bratři ho roku 1238 zvolili generálním představeným řádu. I přes to zůstal Rajmond pokorný. Řádové vizitace v blízkosti Barcelony prováděl vždy pěšky. Dva roky po zvolení svolal generální kapitulu do Bologně a složil svůj úřad, aby se stal znovu prostým řeholníkem v barcelonském klášteře.

Misionář[editovat | editovat zdroj]

Tehdy mu už bylo 70 let. Přesto nezůstal nečinný. Svých znalostí využíval k obracení židů a muslimů na křesťanskou víru. Založil školy pro misionáře. [3]Jednu v Murcii, kde se vyučovala hebrejština, druhou v Tunisu, kde se misionáři učili arabsky. Tyto znalosti byly pro misionáře v té době velmi důležité. Na jeho naléhání napsal tehdy mladý Tomáš Akvinský své dílo Summa contra Gentiles. Raimund zemřel 6. ledna 1275 v Barceloně. Dožil se tedy téměř sta let (rok narození není znám přesně). Byl svatořečený papežem Klementem VIII. 28. dubna 1601. Jeho svátek se slaví podle českého liturgického kalendáře 7. ledna. Je patronem kanovníků, Barcelony a církevního práva.

Znázorňování[editovat | editovat zdroj]

Zobrazuje se v dominikánském hábitu jak jede na moři. Jeho plášť mu slouží jako plachta i na něm klouže po vodě. Je tak vyobrazen v kostele svatého Dominika v Bologni na obraze od Ludvíka Caracciho - Zázračná cesta po moři (z roku 1610). K raným zobrazení patří freska Tomáše de Modena v dominikánském klášteře v Trevisu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Raimundo de Peñafort ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SCHIKORA, Rudolf. Naše světla. Frýdek Místek : Exerciční dům, 1947. S. 60 - 61 c jazyk = čeština.  
  2. HELLO, Ernest. V jednom společenství. Řím : Křesťanská akademie, 1980. S. 25. (čeština) 
  3. SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Řím : Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 1995. S. 11. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]