Raimond II. Trencavel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nákres Raimundovy pečeti
Příbuzenstvo
otec Raimond Roger Trencavel
matka Anežka z Montpellieru
manželka
syn Roger
syn Raimund Roger

Raimond II. Trencavel (okcitánsky Ramon II Trencavel, 1207? - po 1267) byl poslední vládnoucí vikomt z languedockého rodu Trencavelů, který strávil celý svůj život snahou o obnovení původního postavení rodu, ztraceného během křížové výpravy proti katarům.

Život[editovat | editovat zdroj]

Raimund byl jediným synem Raimonda Rogera Trencavela a Anežky, dcery Viléma z Montpellieru. Z matčiny strany byl synovcem aragonského krále Petra II. V čase jeho dětství byla vyhlášena křížová výprava a jako záminka pro vpád na jih Francie posloužila vražda papežského legáta Petra z Castelnau.

Roku vtělení Pána našeho tisícího dvoustého devátého a jedenáctý rok duchovní vlády papeže Inocence, za panování Filipa, krále francouzského, okolo svátku svatého Jana Křtitele všichni křižáci, připutovalí z různých částí Francie (...), se shromáždili v blízkosti Lyonu, města francouzského...
— Petr z Vaux-de-Cernay[1]

Křižáci ze severní Francie oblehli město Carcassonne a Raimondův otec se po marném smlouvání a snaze krále Petra vydal jako rukojmí. Místnímu byvatelstvu zachránil holé životy, sám zemřel ve vězení a jeho syn a dědic strávil dětství v péči hrabat z Foix.

Roku 1224 se Raimund podílel na povstání Raimonda z Toulouse proti Amaurymu z Montfortu a získal do držení Carcassonne.

V roce 1229 byl donucen v Melunu uzavřít smlouvu s mladým králem Ludvíkem IX. na jejímž základě předal králi Carcassonne a ponechal si Béziers. [2]

Roku 1240[3] se po návratu z aragonského exilu s podporou aragonského krále a languedocké šlechty znovu pokoušel získat svá bývalá panství. Vzbouřencům se podařilo obsadit velkou část Languedoku a vážně ohrozili královskou moc v oblasti, oblehli Carcassonne, kde se opevnil královský senešal se dvěma biskupy.[4] Vzpoura byla brutálně potlačena královskou armádou vedenou konetáblem Janem z Beaumontu a Raimond prchl zpět do Aragonie.[5][6] Následovaly represe, proti heretikům byla povolána inkvizice.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Raymond II Trencavel ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVAŘÍK, Jiří. Rytířská krev, Rytířské bitvy a osudy (1208-1346). Praha : Mladá fronta, 2006. ISBN 80-204-1401-0.  
  2. LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha : Argo, 2012. 724 s. Dále jen Svatý Ludvík. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 83.  
  3. TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 592.  
  4. Svatý Ludvík, str. 115
  5. HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa : Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 277. (polsky) 
  6. Francja w czasach Kapetyngów, str. 332
  7. Francja w czasach Kapetyngów, str. 333

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DÉBAX, Hélène. La féodalité languedocienne XIe - XIIe siècles : Serments, hommages et fiefs dans le Languedoc des Trencavel. Toulouse : Presses universitaires du Mirail, 2003. 407 s. ISBN 285816651X. (francouzsky) 
  • GRAHAM-LEIGH, Elaine. The southern French nobility and the Albigensian Crusade. Woodbridge : The Boydell Press, 2005. 187 s. ISBN 1-84383-129-5. (anglicky) 
  • MACÉ, Laurent. Les comtes de Toulouse et leur entourage:XIIe-XIIIe siècles:rivalités, alliances et jeux de pouvoir. Toulouse : Bibliothèque historique Privat, 2003. 445 s. ISBN 2708956124. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]