Raif Dizdarević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Raif Dizdarević (* 9. prosince 1926, Fojnica) je bývalým účastníkem partyzánského boje a komunistickým politikem z Bosny a Hercegoviny.

Během druhé světové války vstoupil do komunistické strany Jugoslávie. V 16 letech se zapojil do partyzánského hnutí.[1] Jako blízký spolupracovník Tita se stal člověkem, který neměl daleko k úspěšnému uplatnění v řadě politických funkcí. Po válce pracoval nejprve v bezpečnostních složkách (OZNA)[1], později jako diplomat[1]; byl velvyslancem Jugoslávie nejprve v Bulharsku, poté v Sovětském svazu a nakonec v Československu.

Od roku 1978 do roku 1982 byl aktivní v regionální politice, především parlamentu Bosny a Hercegoviny a republikovém předsednictvu, jehož se stal nakonec předsedou. V letech 19821983 byl předsedou jugoslávského parlamentu (skupštiny).[2] V letech 19841988 byl ministrem zahraničních věcí SFRJ. Od 15. května 1988 do 15. května 1989 zastával funkci předsedy Předsednictva SFRJ, byl tedy de facto hlavou státu. Patřil k politikům "staré gardy", která byla stále častěji upozaďována úspěšnými politickými taženími Slobodana Miloševiće.[zdroj?] Doba, kdy Dizdarević předsedal nejvyššímu politickému orgánu Jugoslávie, byla poznamenána řadou složitých událostí, mezi které patřila například protibyrokratická revoluce, docházelo k propadům životní úrovně v celé zemi a nárůstu inflace. Stále aktuálnější byl navíc i kosovský problém, který se pokoušelo jugoslávské předsednictvo na nátlak ulice řešit vyhlášením výjimečného stavu.

Po rozpadu Jugoslávie, jejíž byl Dizdarević silným zastáncem, se z politického života stáhl a sepsal o svém působení různé knihy, včetně např. titulu s názvem Od smrti Tita do smrti Jugoslávie[2], která se věnuje tomuto kritickému období. K současnému společenskému systému v Bosně a Hercegovině je kritický,[3] považuje jej stále za ozvěnu válečných událostí z 90. let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Profil Dizdareviće na stránkách města Fojnica (bosensky)
  2. a b Rozhovor s Dizdarevićem na stránkách Slobodnaevropa.org (srbsky)
  3. Rozhovor s Dizdarevićem na stránkách černohorského deníku Pobjeda (černohorsky)