Rafail Levickij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rafail Levickij
Rafail Levickij
Rafail Levickij
Narození 1847
Petrohrad
Úmrtí 29. září 1930 (ve věku 83 let)
Petrohrad
Povolání fotograf a malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafail Sergejevič Levickij (Rafael Sergeevich Levitsky nebo Raphael Sergeevich Levitsky; Рафаил Сергеевич Левицкий; 1847–1940) byl ruský romantický a impresionistický umělec a fotograf, který byl aktivním účastníkem hnutí Peredvižniků.

Rafail Levickij se narodil v bohaté aristokratické rodině. Byl synem hraběte Sergeje Levického (1819–1898), jednoho ze zakladatelů fotografie v Rusku, průkopníka, vynálezce, inovátora a portrétního fotografa. Oženil se s Annou Vasiljevnou Olsufevskou. Byl bratrancem z druhého kolena Alexandra Gercena (1812–1870), spisovatele a významné osobnosti veřejného života

Byl přítelem Lva Nikolajeviče Tolstého (1828–1910), kterého navštěvoval a zůstával s ním a jeho ženou na několika událostech.

Rafail Levickij byl také profesorem umění a uznávaným umělcem, dvorním fotografem nejvíce známým svými portréty rodina cara Mikuláše II. Alexandroviče, posledního císaře Ruska.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Sergej Lvovič Levickij byl portrétní fotograf, vynálezce a inovátor, jeden z prvních ruských fotografů vůbec. V Petrohradu vlastnil nejstarší a nejznámější fotoateliér.[1] Je autorem několika technických vylepšení v technice fotografie. Jako jeden z prvních využíval umělé osvětlení, zabýval se ostrostí, používal fotografické měchy, jako jeden z prvních používal zaměnitelný dekor na malovaném pozadí, retušoval negativy, které také používal na montáž. Vícekrát zvítězil na mezinárodních výstavách.

Rafail Levickij: Carevna Alexandra s Olgou a Marií, (1899) Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada

Jeden z prvních velkých fotografických ateliérů v Rusku byl ten, který vlastnil a provozoval Sergej Levickij. Založil jej po svém návratu z Paříže na podzim roku 1849 v Petrohradu s názvem Светопись (Kresba světlem) 22. října 1849. Zde pořídil portréty ruských spisovatelů, výtvarníků a osobností veřejného života. Nejslavnější fotografie Levického je pravděpodobně skupinový portrét ruských spisovatelů - redaktorů časopisu Современник (Současník): Ivan Alexandrovič Gončarov, Ivan Sergejevič Turgeněv, Lev Nikolajevič Tolstoj, Dmitrij Vasiljevič Grigorovič, Alexandr Vasiljevič Družinin a Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, který zrealizoval v roce 1856. Levickij je nejvíce známý portrétními fotografiemi známých umělců, spisovatelů a osobností veřejného života (mezi těmito významnými osobnostmi byli např. Nikolaj Někrasov, Vladimir Sollogub, Fedor Tutčev, Peter Vyazemsky, Alexander Strugovshchikov, Vasily Botkin, Ivan Panaev, Pavel Annenkov, Dmitrij Grigorovič, Sergej Volkonsky).

Rafail Levickij: Most v lese, Stavropoloplské muzeum, Stavropol, Rusko

Do devadesátých let bylo studio společným podnikem otce a jeho syna Rafaila Levického. Fotografie z této doby mají na rubu rozlišovací text Levickij a syn (Левицкий и сын).

V květnu 1878 byl v rámci Ruské technické společnosti (Русское Техническое общество) jedním ze zakladatelů oddělení Fotografie a její aplikace, které spolupracovalo s Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem a dalšími vědci, a experimentovalo s fotografováním při umělém světle.

Po smrti svého otce v roce 1898 pokračoval v rodinné tradici portrétního studia syn Rafail, pořídil slavné fotografie cara Mikuláše II. a carevny Alexandry a jejich dětí Olgy, Tatiany, Marie a Anastasie a Alexeje Nikolajeviče. Fotografie Romanovců byly tak populární, že si vyžádaly zvláštní reprodukované vydání nakladatelství Bon Marché.

Zatímco v Petrohradu studio stále fungovalo, Rafail začal tradici fotografování ruských herců a běžných obyvatel Ruska.

Studio se nacházelo na nábřeží řeky Moika 30 (léta 1860), později na ulici Něvsky Prospect, 28 (1890) a nakonec v ulici Kazaňskaja 3 (1898, dům se nezachoval).

Levického petrohradské studio zůstalo v provozu až do roku 1914, kdy bylo Sověty uzavřeno.

Dědictví[editovat | editovat zdroj]

Odkazy Sergeje a Rafaila Levických byly během sovětské éry potlačovány, podobně jako se staly obětí aristokratický původ a vztahy k rodině Romanovců.

Během sovětské éry zněl oficiální vládní pohled na vývoj fotografie v Rusku v předrevolučním období takto: „V naší zemi, do Velké říjnové socialistické revoluce fotografický průmysl nebyl. Fotografické produkty se vyráběly jen v několika málo polořemeslných továrnách. Přestože naši krajané byli spojeni s mnoha zásadními vynálezy ve fotografii..., vládnoucí kruhy autokracie bránily rozvoji domácí fotografie jako fotoaparáty, desky, a fotografický papír se dovážely především ze zahraničí“.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHEUFLER, Pavel. Teze k dějinám fotografie v letech 1839 - 1918 [online]. Pavel Scheufler, [cit. 2010-07-24]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Elliott, David (ed.), Photography in Russia 1840–1940 (1992) London: Thames and Hudson.
  • Hannavy, John, Encyclopedia of Nineteenth-Century Photography (2007) CRC Press.
  • Henisch, Heinz K. & Henisch, Bridget A., The Photographic Experience: Images and Attitudes, 1839–1914 (1994) The Pennsylvania State University Press.
  • King, David. (1997). The Commissar Vanishes: The Falsification of Photographs and Art in Stalin's Russia. New York: Metropolitan Books.
  • Русская фотография: Середина XIX - нач. XX в.: [Альбом]. СПб., 1996; Бархатова Е. В. Терновый венец фотографии // Мир дизайна. 1997. № 1/2. С. 30-33.
  • Advertisement of Chevalier's "PVC" Lens from the catalogue, Instruments Pour La Photographie by Arthur Chevalier (Paris) 1863
  • Sartori, Rosalind. (1987). "The Soviet Union." In A History of Photography: Social and Cultural Perspectives, ed. Jean-Claude Lemagny and André Rouillé. Cambridge, UK: Cambridge University Press.
  • Shudakov, Grigory (1983). Pioneers of Soviet Photography. New York: Thames and Hudson.
  • Wolf, Erika "Photography." Encyclopedia of Russian History. 2004. Encyclopedia.com. 13 Jul. 2010.
  • Burova G. K, Gaponov O. I, Rumjantseva V. F. Association of Mobile Art Exhibitions: in 2 т. М, Art, 1952–1959
  • Tchernyshev E.A., V.D.Polenov's Memorial Estate. the Catalogue. Л, 1964
  • Mosenzov G. N., Catalogue: Painting. Sculpture. Drawing. – Omsk, 1941
  • Spiridonov A.N., Catalogue Omsk гос. Museum of Fine Arts: Painting, Drawing, and Sculpture. – Omsk, 1955
  • Omsk Region. Museum of Fine Arts: Рус. дорев. Art: Painting, Drawing, teatr.-dekorats. Art, a sculpture. Кат. – Л, 1986
  • Guidebook to Dashkovsky meeting of images of Russian figures. – m. 1882. (Mosk. публ. And Rumjantsev. Museums)
  • Makarenko Nickolay, Report written by request of the Committee of Imperial Society of Honouring Visual Arts, published Saint Petersburg, 1914.
  • Tolstoy Lev Nikolaevich, Volume 84, Letters written to S.A. Tolstoy 1887–1910, complete works; letter written January 1895.
  • Kim E.V., I.A. Shljakov and an Art Life in Rostov (I. 1880-1890th) Books of Visitors of the Rostov Museum of Church Antiquities.
  • Strunsky Rose, translated Journal of Lev Nikolaevich Tolstoy translation -1917.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]