Rafael Kozák

Mons. Rafael Kozák
Mons. Rafael Kozák
	Mons. Rafael Kozák
Narození	23. října 1864; Přerov; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. října 1927; (ve věku 62 let); Kroměříž; Československo
Národnost	česká
Povolání	římskokatolický duchovní
Titul	podplukovník ve výslužbě
Ocenění	I. světová válka,; válečné vyznamenání:; Feldsuperior 2. Klasse
Nábož. vyznání	římskokatolické
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafael Kozák (slovinsky Rafael Kòzak; 23. října 1864, Přerov^[1] – 14. října 1927, Kroměříž^[2]) byl český katolický kněz, vojenský kaplan, podplukovník ve výslužbě, jako kněz působil ve Slovinsku v diecézi Gurk. Byl papežský čestný tajný kaplan, duch. rada biskupa gurkského v Celovci, rada arcibiskupské konzistoře v Olomouci a jednatel Ústředního apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje.^[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Přerovský rodák byl na kněze vysvěcen 26. října 1887^{[p 1]} v Trnavě.^[3] Poté se stal knězem gurkské diecéze.^{[p 1]} Po vysvěcení působil 12 let ve františkánské provincii sv. Jana Kapistrána na různých místech. Kromě své rodné řeči ovládal němčinu, maďarštinu, italštinu, chorvatštinu, slovinštinu a ruštinu.^[3] Od 1. května 1899 byl v aktivní službě vojenského kaplana.^{[p 1]} Jeho první působiště jako vojenského kaplana bylo v Kotoru v Dalmacii, dále v Požunu a v Celovci, kde byl nejdéle a téměř srostl se slovinským kněžstvem i lidem.

Za I. světové války se dostal do Vídně ve funkci správce vojenského superiorátu. Zde pracoval také mezi českými krajany, pro které sloužil také bohoslužby.^[3] Během války byl povýšen na polního superiora II. třídy ((německy) Feldsuperior 2. Klasse).^{[p 1]} Přes vojenské vystupování byl znám jako vzorný kněz a český vlastenec.

Převrat na konci I. světové války jej zastihl jako správce superiorátu v Bratislavě. Při první restrikci roku 1920 byl uvolněn z vojenské služby. Jako kněz odešel do rodné olomoucké arcidiecéze, i když svůj předešlý kněžský život strávil především za hranicemi Čech a rozuměl především potřebám zahraničních krajanů.

V roce 1923, po smrti kněze a pedagoga Adolfa Jaška převzal jeho dílo. Jednalo se o Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje založený arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem. Jako spolupracovník arcibiskupa Stojana byl „zasvěcen“ do jeho velkých plánů a stal se jednatelem tohoto díla. Do této práce se plně ponořil a po Stojanově smrti, začal soustřeďovat materiál pro životopis zakladatele Apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje. Třídil a rovnal pozůstalou koresponci a literární doklady, sám vyhledával a doplňoval materiály o informace od živých pamětníků. Tuto činnost konal, chřadnoucí nemocí, prakticky až do smrti v Kroměříži v roce 1927. Pohřben byl na kroměřížském hřbitově.^[4] Pochovatelem mu byl olomoucký světící biskup Jan Stavěl.^[2]

Monografie[editovat | editovat zdroj]

KALAN, Jan; KOZÁK, Rafael. Pozdrav krajanům dopis všem krajanům, Čechům, Moravanům a Slovákům roztroušeným mimo vlast po širém světě. Časopis Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje., I. vyd. Olomouc: Knihovna časopisu Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 1925. 100 s. (čeština, slovinština)