Radeč (Křivoklátská vrchovina)
| Radeč | |
|---|---|
 Radeč, pohled na hřeben z jihu | |
| Vrchol | 723 m n. m. |
| Prominence | 265 m ↓ Kařízek[1] |
| Izolace | 15,4 km → Kamenná → Kočka |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ #53 Hory Křivoklátské vrchoviny #1 |
| Poznámka | někdy považován za součást Brd |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Křivoklátská vrchovina / Zbirožská vrchovina / Radečská vrchovina / Březinská vrchovina / Čihátecká část |
| Souřadnice | 49°49′23″ s. š., 13°39′58″ v. d. |
  Radeč | |
| Hornina | křemenec |
| Povodí | Berounka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radeč je název horského hřebene severovýchodně od Rokycan. Použití názvu není jednotné. Jako Radeč bývá označován nejvyšší bod o výšce 723 metrů, celý 2 km dlouhý úzký hřbet, skalní výchoz a zřícenina hradu Mitrvald (někdy též Hrad) na východním okraji hřbetu ve výšce 680 metrů nebo celé rozsáhlé zalesněné území v okolí hřebene, chráněné jako přírodní park Radeč. Ve starších mapách se můžeme setkat s názvem Rač. Hlavní část kopce patří do katastrálního území Sklená Huť obce Přívětice. Podle geomorfologického členění Česka je Radeč nejvyšším vrcholem Křivoklátské vrchoviny. Tvary reliéfu, převážně smrkové lesy, rostlinstvo a živočišstvo však spíše připomíná blízké Brdy. Proto je vrchol a celá okolní oblast často považována za severozápadní výběžek Brd.[2]
Popis hřebene[editovat | editovat zdroj]
Úzký hřbet, tvořený odolnými křemenci, má několik vrcholů.
.jpg)
Na západním okraji je bezejmenný vrchol o výšce 712 m, následuje hlavní vrchol Radeč (723 m) se zbytky dřevěné měřické věže a kóta Brno (718 m) se zdaleka viditelným, více než 60 m vysokým rozhlasovým vysílačem.[3] Vzhledem k malému rozdílu výšek je Brno někdy mylně považováno za nejvyšší vrchol celého hřbetu. Název Brno pochází z období národního obrození, kdy byl vrchol pojmenován na počest moravského hlavního města.[4]
Východně od Brna se nachází sedlo ve výšce 650 metrů, kterým prochází červená turistická značka. Za se hřbet dále zužuje a objevují se četné skalní výchozy. K nejvyšším vrcholům ve východní části hřbetu patří Hrad (680 m) a Čihátko (654 m).[5] Strmé svahy hřbetu na několika místech pokrývají suťová pole.
Zříceniny[editovat | editovat zdroj]
Ve východní části hřebene vyčnívá nad okolní lesy holý skalní ostroh, označovaný jako Hrad. Ve středověku na něm stával hrad Mitrvald. Kromě valu a příkopu se z něj nedochovaly žádné pozůstatky zástavby.[6] Ze skalnatého vrcholu je daleký rozhled na Křivoklátské lesy, za dobré viditelnosti můžeme spatřit i České středohoří a Krušné hory.[zdroj?] Na jihozápadě z radečského hřbetu vybíhá ostroh zvaný Bílá skála s pozůstatky nejspíše pravěkého hradiště.[7]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Na vrchol vedou pěší turistické značené cesty z Těškova, Lhoty pod Radčem, Radnic a Sklené Huti. Cyklisté mohou nahoru vyšlapat po vyznačené cyklotrase.
Cesta z Holoubkova na Radeč (tehdy Rač) byla jednou z prvních čtyř tras vyznačených v roce 1889 Klubem českých turistů.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ http://www.brdy-respublica.estranky.cz/fotoalbum/radec/radec Archivováno 12. 9. 2009 na Wayback Machine. Radeč - popis vrcholu a fotografie
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Jan Čáka: Střední Brdy - krajina neznámá. Praha : Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0752-9. S. 62-63.
- ↑ Základní mapa ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-09-16]. Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Hrad na Radči, s. 172–173.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Sklená Huť, s. 283–284.
- ↑ Historie turistického značení, KČT, odbor Stará plavba, 2007–2008
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radeč na Wikimedia Commons
