Racek vnitrozemský
Racek vnitrozemský, dospělý pták ve svatebním šatu
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Ichthyaetus pipixcan Wagler, 1831 |
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
|
Racek vnitrozemský (Ichthyaetus pipixcan, dříve Larus pipixcan) je středně velký až malý severoamerický druh racka z rodu Ichthyaetus.
Obsah |
[editovat] Popis
Dospělí ptáci se podobají racku atlantickému, mají však větší bílé srpky nad a pod okem a odlišnou kresbu křídla. Mají černou hlavu, bílé tělo a ocas, šedý hřbet, šedá křídla s černou kresbou na špičce, oddělenou od šedé barvy bílým pruhem. Krajní ruční letky mají rozsáhlé bílé špičky. Nohy jsou tmavočervené, zobák červený, s tmavým pruhem na špičce. V prostém šatu (v zimě) mají bílé čelo a bradu, zbytek černé čepičky je bíle proužkovaný. Mladí ptáci mají hlavu zbarvenou jako dospělí – v prostém šatu, hnědá křídla a bílý ocas s černou páskou na konci.
[editovat] Výskyt
Racek vnitrozemský hnízdí na prériích ve vnitrozemí jižní Kanady, areál zasahuje na území Spojených států (Jižní Dakota, Minnesota). Početnost populace se v posledních letech drasticky snižuje (v roce 1950 v jedné z kolonií 3 000 000 párů, celosvětová populace v současnosti asi 350 000 párů). Tažný na velkou vzdálenost, většina ptáků zimuje jižně od rovníku na pobřeží Jižní Ameriky od Peru po jižní Chile. Zatoulaní ptáci byli zjištěni v Karibském moři a na atlantském pobřeží Jižní Ameriky, Havajských ostrovech, Japonsku, na sever po Aljašku. Každoročně zaletuje do západní Evropy.[2][3]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ ZICHA, Ondřej. Larus pipixcan (racek vnitrozemský) [online]. BioLib.cz, 2005-10-16 12:48:47, [cit. 2009-02-04]. Dostupné online.
- ↑ HARRISON, P. Seabirds: an identification guide. Londýn : Christopher Helm, 1989.
- ↑ OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford : Princeton University Press, 2003.