R.U.R.

Možná hledáte: R.U.R. (opera).

R.U.R. 1935

R.U.R. 1939

R.U.R. (zkratka z Rossumovi univerzální roboti) je vědeckofantastické drama o třech dějstvích Karla Čapka z roku 1920.

Autor zde varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za 1. světové války). V této hře poprvé zaznělo slovo robot, které Čapkovi poradil bratr Josef. Přeloženo bylo toto dílo do více jak třiceti jazyků vč. esperanta.

Příběh

Úvodní dějství se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti na ostrově výrobny robotů, kde žije pouze 6 mužů. Celou výrobu provádějí roboti. Připluje za nimi pěkná dcera prezidenta Helena Gloryová, která chce roboty zrovnoprávnit a do které se všichni zamilují. Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starým Rossumem a jeho synovcem. Nakonec se vdá za ředitele Harryho Domina.

Příběh dále pokračuje po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni. Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“. Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války.

Nakonec se několik robotů vzbouřilo, ustavilo Ústřední výbor robotů a vyhlásilo válku lidstvu, jež drtivě povraždilo a nenechalo nikoho přežít. Nakonec dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, protože on ještě pracoval rukama (což ho uklidňovalo; věřil, že je práce smyslem života). Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, jenže ten spálila Helena předtím, než je zabili.

Jednou v noci ho vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj a vůbec se nechovali logicky jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jeden na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva. Což je menší paradox: roboti totiž neměli rozmnožovací ústrojí (kvůli zjednodušení výroby – nepotřebovali ho), je tedy záhadou jak se mohli dále množit a udržet tak život. Závěr má však spíše symbolický charakter.

Roboti v R.U.R.

Roboti v Čapkově hře nejsou roboty v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření ve stejném stylu jako Frankensteinovo monstrum, jak o něm píše Mary Shelley. Jsou biologickými entitami, jejichž části se montují dohromady jako automobily.

V jistém smyslu se podobají nejmodernější koncepci živých forem stvořených člověkem (jako jsou Replikanti ve filmu Blade Runner nebo Cyloni v nové verzi seriálu Battlestar Galactica). V Čapkově době ale neexistovala žádná koncepce genetického inženýrství. Jeho roboti jsou biologické stroje, jsou sestaveni jako protiklad k tomu, že by rostli nebo se narodili.

Film

V roce 2014 má být podle této divadelní hry natočen film, který bude režírovat James Kerwin (anglicky) .

Opera

V roce 1977 napsal podle hry R.U.R. stejnojmennou operu Zdeněk Blažek.

Odkazy

Literatura

• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 110, 146, 169, 238
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 59, 71, 73, 74, 77, 122, 131, 150, 152, 169, 172, 185, 402, 406, 411, 438, 591, 605, 611–2, 647

Externí odkazy

• Dílo v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze
• www.r-u-r.eu
• R.U.R. – kompletní text na stránkách projektu Gutenberg
• R.U.R. v archivu Národního divadla