RNA viry
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RNA viry jsou viry, které ve své částici (virionu) obsahují ribonukleovou kyselinu (RNA). Dělí se na viry s dvojšroubovicí RNA, jednovláknové +RNA viry (jejich RNA má "sense" charakter, takže může být rovnou transkribována) a jednovláknové -RNA viry (jejich RNA má "antisense" charakter, takže musí být přeložena do mRNA).
RNA plní v těchto virech dvojí funkci:[1]
- slouží jako předloha pro přepis do další molekuly RNA (vytvoření nového viru)
- pomocí ní je v procesu translace vytvářen cílový protein
Podle přítomnosti dodatečných lipidových a bílkovinných obalů se stejně jako DNA viry dělí na[2]
- neobalené viry – např. pikornaviry (viry dětské obrny, virus slintavky a kulhavky aj.)
- obalené viry – např. ortomyxoviry (viry chřipky)
V hostitelské buňce se normálně nevyskytuje RNA dependentní RNA polymeráza, takže si jej musí virové částice kódovat (+RNA viry) či přímo přinést s sebou (-RNA).
Představitelé RNA virů [editovat]
RNA virů existuje velké množství. Jejich typickými představiteli jsou:
- HIV virus
- virus chřipky
- virus klíšťové encefalitidy
- virus dětské obrny
- virus hepatitidy A, C, D a E (naproti tomu virus hepatitidy B je DNA virus)
- virus tabákové mozaiky
- virus slintavky a kulhavky
- hantavirus
- koronavirus (způsobující mj. SARS)
