RFA Argus (A135)
RFA Argus (A135) |
|
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | cvičná letadlová loď |
| Číslo trupu: | A135 |
| Zahájení stavby: | |
| Spuštěna na vodu: | 1981 |
| Uvedena do služby: | 1. června 1988 |
| Osud: | aktivní (2012) |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 22 356 t (standardní) 28 460 t (plný) |
| Délka: | 173 m |
| Šířka: | 30,6 m |
| Ponor: | 8,2 m |
| Pohon: | 2 diesely |
| Rychlost: | 22 uzlů |
| Dosah: | 20 000 nám. mil při 15 uzlech[1] |
| Posádka: | 252 |
| Výzbroj: | 4× 30mm kanón 4× 7,62mm kulomet |
| Letadla | 6× vrtulník |
RFA Argus (A135) je cvičná letadlová loď provozovaná britskou Royal Fleet Auxiliary. Vznikla přestavbou civilní kontejnerové lodě. Primárně slouží jako nemocniční plavidlo, sekundárně k leteckému výcviku. Během války může fungovat i jako podpůrný nosič letecké techniky a nákladu. Nasazena byla například během první války v Zálivu.
Obsah |
Stavba[editovat]
Plavidlo bylo původně postaveno jako kontejnerová loď typu Ro-Ro, kterou Britové nasadili u Falkland jako transportér letecké techniky. Během 80. let bylo rozhodnuto o její přestavbě na cvičnou letadlovou loď – byla například vybavena hangárem a letovou palubou ve střední části trupu. Přestavbu realizovala loděnice Harland and Wolff v Belfastu. Do služby byla zařazena v roce 1988 a nahradila tak HMS Engadine (K08). Po přestavbě sloužila primárně k výcviku námořních pilotů a v době války mohla být nasazena jako pomocný nosič letecké techniky.
V letech 2006–2009 byl Argus modernizován tak, aby mohl zůstat v provozu nejméně do roku 2020. Byly přitom významně rozšířeny jeho nemocniční kapacity a loď tak může být nasazována v místech katastrof či konfliktů jako nemocniční. Naopak její role ve výcviku poklesla.[2] Britové její novou funkci označují Primary Casualty Receiving Facility (PCRF). Není však označena červeným křížem, protože nesplňuje kritéria daná Ženevskou konvencí – je vyzbrojena a může nést vojenskou leteckou techniku.[3]
Konstrukce[editovat]
Argus je vybaven palubní nemocnicí se 100 lůžky, zahrnující čtyři operační sály, 10 lůžek na jednotce intenzivní péče a CT skenner.[3] Letová paluba, umístěná mezi mohutnou hlavní a menší záďovou nástavbou, má celkem tři přistávací body. Po první přestavbě mohla loď nést šest transportních vrtulníků Sea King či dvanáct kolmostartujících letounů Sea Harrier. Do hangáru ale může naložit jiný náklad, včetně vozidel. Pohonný systém tvoří dva diesely. Nejvyšší rychlost je 22 uzlů.[4]
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ AVIATION TRAINING SHIPS [online]. Armedforces.co.uk, [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RFA Argus [online]. Royal Navy, [cit. 2012-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 449.
Literatura[editovat]
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
