RER C

RER C
Stát	Francie
Provozovatel dráhy	SNCF Voyageurs
Datum otevření	1979
Technické informace
Délka	187 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Maximální rychlost	140 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati

RER C je označení jedné z pěti tras příměstské železnice RER v Paříži a regionu Île-de-France. V systému MHD je značena žlutou barvou. Člení se do více větví, které obsluhují především západní část regionu, přičemž konečné stanice v severozápadní a západní části mají lichá čísla a konečné stanice v jihozápadní části čísla sudá. V samotné Paříži její větve vedou jednak po západním okraji města a dále po levém nábřeží Seiny. Trasa je se svými 187 km nejdelší z linek RER. Má 84 stanic a ročně přepraví 140 miliónů cestujících, což ji řadí na čtvrté místo. Linku provozuje společnost SNCF.

Historie

Linka byla zprovozněna v roce 1979, tehdy pod názvem TRG (Transversale Rive Gauche), když byly spojeny do té doby samostatné předměstské linky z Versailles do stanice Invalides a z Gare d'Orsay (dnes stanice Musée d'Orsay) do města Étampes. V roce 1982 byly na trati nasazeny patrové vlaky. V roce 1988 byla otevřena severozápadní větev, která za stanicí Champ de Mars – Tour Eiffel odbočuje ve směru na Montigny-Beauchamp (C3).

V roce 1992 byl k lince RER C připojen úsek Juvisy – Versailles Chantiers. 17. října 1995 byl mezi stanicemi Musée d'Orsay a Saint-Michel - Notre-Dame spáchán atentát, který si vyžádal 29 zraněných. V roce 2000 došlo k prodloužení severozápadní větve z Montigny-Beauchamp do Pontoise (C1) a v Paříži bylo otevřeno nové nádraží Bibliothèque François Mitterrand s přestupem na linku 14.

V roce 2006 byla zrušena větev Argenteuil – Ermont-Eaubonne a byla začleněna do linek Transilien.

Charakteristika

RER C je linkou s nejvíce větvemi, které nesledují jen přímé světové strany, ale různě se propojují, takže celek vytváří složitou strukturu. Vzhledem k tomu, že linka prochází kolem významných pařížských pamětihodností jako Eiffelova věž, Invalidovna, Notre-Dame nebo Musée d'Orsay a především její větev C5 končí ve stanici Versailles – Rive Gauche nedaleko zámku Versailles, je tato linka značně využívána také turisty.

Další rozvoj

Prodloužení linky na západ by mělo proběhnout posunutím konečné ze Saint-Quentin-en-Yvelines (C7) dále do města Coignières. Toto rozšíření je v plánu rozvoje sítě na léta 2013–2020.^[1]

Názvy vlaků

Vlaky RER nemají čísla, ale jsou rozlišovány jmény, skládajícími se ze čtyř písmen. Každá konečná stanice má přiřazené vlastní písmeno, kterým začíná název vlaku, např. vlak VICK končí ve stanici Versailles Rive-Gauche nedaleko zámku. Rozlišení jednotlivých stanic je následující: