Rychlostní silnice R1 (Slovensko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z R1 (Slovensko))
Rychlostní silnice R1
D4-SVK-2020
E58 E77 E571 E572
Mapa
Základní údaje
Celková délka270,5 km
    v provozu:177,1 km
    v přípravě:93,4 km
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Region
Geodata (OSM)12125203, 12125207 OSM, WMF
Rychlostní silnice R1 v okolí Nitry
Rychlostní silnice R1 v okolí Nitry
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychlostní silnice R1 je rychlostní silnice na Slovensku, která po svém dokončení bude spojovat města Bratislava, Trnava, Sereď, Nitra, Žarnovica, Žiar nad Hronom, Zvolen, Banská Bystrica a Ružomberok.

Před rokem 1989 byla na části trasy současné rychlostní silnice R1 plánovaná výstavba dálnice D65. Tato dálnice byla ve smyslu usnesení vlády ČSSR č.286/1963 zařazena do doplňkové sítě dálnic s předpokladem stavby po roce 2000. Trasa dálnice D65 začínala v Trnavě a pokračovala přes Nitru, Zvolen, Lučenec a Rožňavu až do Košic. Navzdory deklarovanému začátku výstavby až po roce 2000, začala výstavba ještě před rokem 1989 a to formou přestaveb a přeložek už existující silnice I/51 v krátkých úsecích mezi Trnavou a Nitrou. Tato skutečnost je dnes hlavní příčinou toho, že rychlostní silnice R1 nemá paralelní silnici první třídy a to v celém úseku z Trnavy až do Nitry, neboť postupně byla existující silnice I/51 v tomto úseku v téměř celém rozsahu přestavěna na rychlostní silnici. Výstavba před rokem 1989 ale postupovala pomalu a přeložky a přestavby byly realizovány pouze v polovičním profilu. V roce 1999 byla v rámci celkového přehodnocení tras dálnic a vytvoření kategorie rychlostních silnic dálnice D65 z plánů zcela vypuštěna a v trase Trnava – Nitra – Zvolen – Banská Bystrica nahrazena nově zřízenou rychlostní silnicí R1, ve zbytku trasy ze Zvolena do Košic byla dálnice D65 nahrazena nově zřízenou rychlostní silnicí R2. Usnesením vlády č. 406/2010 byla rychlostní silnice R1 doplněna o úsek Banská Bystrica – Slovenská Ľupča – Ružomberok, kde se má rychlostní silnice R1 napojit na dálnici D1. Ve smyslu usnesení vlády č. 457/2011 začala NDS přípravu dalšího nově zřízeného úseku R1 a to z Mostu pri Bratislave až do Vlčkovců. Rychlostní silnice R1 má v tomto úseku ve vzdáleném horizontu vytvořit paralelní komunikaci k dálnici D1 mezi Bratislavou a Trnavou. Celková plánovaná délka je 270 kilometrů, z nichž je v současnosti[kdy?] v provozu 177,1 km a v stádiu přípravy 93,4 km. S ohledem na zatím přesně neurčenou trasu v úseku z Vlčkovců do Mostu pri Bratislave je téměř jisté, že se údaje o celkové délce silnice R1 a údaje o délce úseků v přípravě se ještě změní. Po rychlostní silnici jsou vedeny evropské silnice E58, E77, E571 a E572. V křižovatce Nitra-Západ se rychlostní silnice R1 rozděluje na R1 ve směru do Zvolena a rychlostní silnici R1A, která vede do Nitry.

Přehled úseků rychlostní silnice R1[editovat | editovat zdroj]

Pořadí úseku Název úseku Délka úseku v km Zahájení výstavby

úseku

Uvedení úseku do

provozu

Výjezdy
1. Most pri Bratislave – Vlčkovce 42,1 po roce 2040 po roce 2040 1. Křižovatka D4×R1

2. Senec – Jih

3. Pusté Úľany

4. Vlčkovce

2. Trnava – Sereď, Západ 13,1 1997 2000 5. Trnava – Východ

6. Trnava – Modranka

7. Křižovatka R1×D1 – Trnava

8. Vlčkovce – Sever

9. Vlčkovce – Jih

10. Sereď – Sever

11. Sereď – Západ

3. Sereď, Západ – Dolná Streda 2,4 1988, levá polovina

1997, pravá polovina

1990, levá polovina

1998, pravá polovina

12. Sereď – Západ

13. Galanta

4. Dolná Streda – Šoporňa 4,5 1983, pravá polovina

1997, levá polovina

1989, pravá polovina

1998, levá polovina

14. Šintava
5. Šoporňa – Pata 1,5 1993, pravá polovina

1997, levá polovina

1995, pravá polovina

1998, levá polovina

15. Pata
6. Pata – Báb 6,9 1997 1998 16. Hájske

17. Báb

7. Báb – Nitra, Západ 9,9 1976 1980 18. Křižovatka R1×R1A – Nitra, Západ
8. Nitra, Západ – Selenec 14,3 2008 2011 19. Nitra – Jih

20. Nitra – Východ

9. Selenec – Beladice 18,9 2008 2011 Úsek bez výjezdů
10. Beladice – Tekovské Nemce 14,3 2008 2011 21. Zlaté Moravce
11. Tekovské Nemce – Hronský Beňadik 7,1 2004 2005 22. Čaradice

23. Hronský Beňadik

12. Hronský Beňadik – Rudno nad Hronom 3,6 2001 2003 24. Úsek bez výjezdů
13. Nová Baňa, obchvat 5,3 1997 2003 25. Nová Baňa
14. Nová Baňa – Rudno nad Hronom 4,0 2001 2003 Úsek bez výjezdů
15. Rudno nad Hronom – Žarnovica 5,4 2004 2006 Úsek bez výjezdů
16. Žarnovica, obchvat 4,4 1996, levá polovina

2004, pravá polovina

1998, levá polovina

2006, pravá polovina

26. Žarnovica
17. Žarnovica – Šášovské Podhradie 18,0 2008, I.etapa

2008, II.etapa

2010, I.etapa

2011, II.etapa

27. Bzenica

28. Lehôtka pod Brehmi

29. Křižovatka R1×R2 – Žiar nad Hronom, Jih

18. Šášovské Podhradie – Budča 17,2 1982 1986 30. Hronská Breznica

31. Hronská Dúbrava

32. Budča

19. Budča – Kováčová 2,9 2001 2004 33. Zvolen – Západ

34. Zvolen – Stráže

20. Sliač (Kováčová) – Kremnička 11,9 1972 1975 35. Kováčová

36. Zvolen – Rákoš

37. Sielnica

38. Kremnička

21. Kremnička – Banská Bystrica, Jih 1,9 1972 1975 39. Banská Bystrica – Jih
22. Banská Bystrica Jih – Banská Bystrica Západ 4,0 1975 1979 40. Banská Bystrica – Radvaň Park (Pouze výjezd z R1 a pouze ve směru do Zvolena)

41. Banská Bystrica – Radvaň

42. Banská Bystrica – Centrum

43. Banská Bystrica – Podlavice

44. Banská Bystrica – Sever

23. Banská Bystrica, severní obchvat 5,6 2009 2012 45. Banská Bystrica – Střed 1 a 2

46. Banská Bystrica – Východ

Dočasné napojení na cestu I / 66

24. Banská Bystrica – Slovenská Ľupča 8,1 2023 2028 47. Šalková
25. Slovenská Lupča – Korytnica 14,9 2028 2032 48. Slovenská Lupča

59. Korytnica

26. Korytnica – Liptovská Osada 11,5 2028 2032 50. Liptovská Osada
27. Liptovská Osada – Ružomberok, Jih 9,5 2028 2032 Úsek bez výjezdů
28. Ružomberok, Jih – křižovatka se silnicí I/18 2,7 2028 2032 51. Ružomberok – Jih

52. Ružomberok – Východ

29. I/18 – křižovatka R1×D1 4,6 2028 2032 53. křižovatka R1×D1 – Likavka

Průběh výstavby rychlostní silnice R1[editovat | editovat zdroj]

Výstavba rychlostní silnice R1 začala již v 70. letech. Tehdy se nezávisle na sobě začala přestavba úseků silnic I/51 (Trnava – Báb) a I/66 (Banská Bystrica – Kováčová). V té době se však neuvažovalo o zřízení kategorie rychlostních silnic a proto byly i tyto nové úseky kategorizovány jako silnice I. třídy s výhledem jejich zařazení do sítě dálnic po roce 2000. Ve stejném režimu byl v 80. letech postaven 17,2 km dlouhý Šášovské PodhradieBudča. Úsek Sereď – Pata byl vybudován jen v polovičním profilu a proto se v polovině 90. let začalo s dobudovávání na plný profil. Celý 13,1 km dlouhý úsek z Trnavy do Seredě byl kompletně zprovozněn 15. července 2000.

Koncem 90. let začala výstavba v Pohroní. Ještě v roce 1996 začala výstavba obchvatu Žarnovice. Ten se stavěl ve dvou etapách, v polovičním profilu byl otevřen v roce 1998, úplného dokončení se dočkal až 25. října 2006. 10. prosince 1997 se začalo s výstavbou úseku Tekovské NemceRudno nad Hronom, který byl dokončen 28. října 2003. Úsek Rudno nad Hronom – Žarnovica byl ve výstavbě od 7. července 2004 do 25. října 2006 a úsek Budča – Kováčová od 1. července 2001 do 5. listopadu 2004. V březnu 2008 se začal stavět chybějící úsek Žarnovica – Šášovské Podhradie, který měl být původně dokončen v červnu 2010, ale otevřený byl až 20. ledna 2011.

Úseky mezi Nitrou a Tekovskými Němci a obchvat Banské Bystrice jsou součástí takzvaného druhého balíku PPP projektů. Koncesní smlouva s dodavatelem stavby a budoucím správcem postavené rychlostní silnice byla podepsána v dubnu 2009. Tehdy se začaly i první přípravné práce související s kácením dřevin a částečnými překládkami inženýrských sítí. 27. srpna 2009 došlo k finančnímu uzavření výstavby, takže výstavba rychlostní silnice bude financována za pomoci soukromého kapitálu. Společnost GRANVIA je jako koncesionář pověřená projektovaná, výstavbou a provozováním tohoto úseku rychlostní silnice R1 po dobu 30 let. Úsek Nitra – Tekovské Nemce stál 800 milionů €.

V roce 2009 se rovněž začalo uvažovat o možném prodloužení rychlostní silnice dále přes masiv Nízkých Tater až do Ružomberka, kde by se napojila na dálnici D1. Byly vypracovány i předběžné plány, které počítají s několikamosty a tunely, takže výstavba úseku Banská Bystrica – Ružomberok si vyžádá nemalé finanční investice. Podle ministra dopravy Jána Počiatka by se tento téměř 50kilometrový úsek mohl také stavět jako PPP projekt. Více informací mělo být známých na podzim 2012, kdy měl resort představit svůj plán výstavby dálnic a rychlostních silnic. Současně se uvažuje o prodloužení silnice R1 až do Bratislavy, čímž by se vytvořila alternativa pro dálnici D1. V současnosti[kdy?] se s projektem PPP pro účely výstavby silnice R1 již neuvažuje a výstavba má být hrazena ze státního rozpočtu nebo z finančních prostředků Evropské unie.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]