Růžový trojúhelník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Růžový trojúhelník byl jeden ze symbolů, kterým se během nacistického období označovali vězni v koncentračních táborech. Tímto trojúhelníkem byli identifikováni muži, kteří byli do táborů deportováni za porušení § 175 trestajícího homosexuální pohlavní styk. V 70. letech 20. století se růžový trojúhelník stal rovněž jedním ze symbolů homosexuálního hnutí.

Vězňové s růžovým trojúhelníkem[editovat | editovat zdroj]

Systém značení vězňů v koncentračních táborech

Růžový trojúhelník nosilo podle odhadů zhruba 5-15 tisíc mužů. U těch, kteří byli takto označeni, činila úmrtnost nadprůměrných 60 procent.[1] Vězni s růžovým trojúhelníkem nebyli po válce odškodněni německou vládou. § 175 totiž zůstal v platnosti i v poválečném období (byť prošel denacifikací, takže zpřísněné pasáže z roku 1935 byly vypuštěny). Na území NDR platil v přísnější verzi do roku 1968, v SRN byl zrušen dokonce až 11. června 1994.

V srpnu 2011 přinesla média zprávu, že ve Francii zemřel poslední známý přeživší gay z koncentračních táborů. Byl jím Rudolf Brazda, rodilý Němec českého původu, který zesnul 3. srpna 2011 ve věku 98 let.[2][3]

Růžový trojúhelník jako symbol homosexuálního hnutí[editovat | editovat zdroj]

Růžový trojúhelník se v pozdějších letech stal jedním ze symbolů mezinárodního gay hnutí. K tomu došlo především v Evropě v polovině 70. let. V roce 1975 bylo založeno nakladatelství Verlag Rosa Winkel (Nakladatelství Růžový trojúhelník), první nakladatelství pro homosexuály v německy mluvících zemích, které si záměrně vzalo do názvu tento symbol. Rovněž německý režisér Rosa von Praunheim přijal umělecké jméno inspirované tímto symbolem.

V USA byl růžový trojúhelník použit v 80. letech jako znamení skupiny aktivistů Act UP bojující proti nemoci AIDS. Znak tvořil růžový trojúhelník směřující špicí nahoru, který byl doplněn sloganem Silence = Death (Ticho = Smrt).

V průběhu let se ze Spojených států přeneslo do Evropy užívání duhové vlajky jako symbolu homosexuálního hnutí. Tato vlajka pak částečně v 80. a zcela pak v 90. letech nahradila trojúhelník jako univerzální symbol LGBT hnutí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosa Winkel na německé Wikipedii.

  1. HEVESI, Dennis. Rudolf Brazda, Who Survived Pink Triangle, Is Dead at 98. The New York Times [online]. , 5. 8 2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupné online.  (anglicky) 
  2. Zemřel Rudolf Brázda, nositel Čestné legie na France.cz
  3. BUKOVSKÝ, Marko. Rudolf Brazda bol posledný žijúci gay z koncentračného tábora. Aktuality.sk [online]. , 7. 8 2011 [cit. 2011-08-08]. Dostupné online.  (slovensky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Joachim Müller, Andreas Sternweiler: Homosexuelle Männer im KZ Sachsenhausen. Berlin 2000. ISBN 3-86149-097-8
  • Gad Beck, Frank Heibert: Und Gad ging zu David: Die Erinnerungen des Gad Beck. Berlin 1995. ISBN 3-86034-313-0
  • Andreas Sternweiler: Und alles wegen der Jungs: Pfadfinderführer und KZ-Häftling: Heinz Dörmer. Berlin 1994. ISBN 3-86149-030-7
  • Pierre Seel, Jean Le Bitoux, Miriam Magall: Ich, Pierre Seel, deportiert und vergessen. Köln 1996. ISBN 3-932117-20-4
  • Heinz Heger: Die Männer mit dem rosa Winkel. Merlin-Verlag, Hamburg 1972. Nové vydání 2001. ISBN 3-87536-215-2
  • Hans-Georg Stümke, Rudi Finkler: Rosa Winkel, Rosa Listen – Homosexuelle und „Gesundes Volksempfinden“ von Auschwitz bis heute. Rowohlt, Hamburg 1981. ISBN 3-499-14827-7
  • Rüdiger Lautmann, Winfried Grikschat, Egbert Schmidt: Der rosa Winkel in den nationalsozialistischen Konzentrationslagern. s. 325an. In: Rüdiger Lautmann: Seminar Gesellschaft und Homosexualität. Frankfurt am Main 1977
  • Bernhard Rosenkranz: Hamburg auf anderen Wegen – Die Geschichte des schwulen Lebens in der Hansestadt. Hamburg 2005. ISBN 3-925495-30-4
  • Günter Grau: Homosexualität in der NS-Zeit – Dokumente einer Diskriminierung und Verfolgung. ISBN 3-596-11254-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]