Qibla
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Qibla (arabsky قبلة, směr) je směr, kterým se muslimové a přeneseně i příslušníci některých jiných náboženství obracejí při modlitbě.
Obsah |
[editovat] V islámu
Mohamed ustanovil jako směr muslimské modlitby (صلاة salát) po vzoru židů Jeruzalém. Po roztržce s židy, kteří ho jako proroka nepřijali, qiblu otočil směrem k Mekce. Svatyně Ka'ba v Mekce v Saúdské Arábii se tak stala centrem islámské víry a k níž od té doby směřují modlitby muslimů.
[editovat] V bahá’í
Qibla existuje rovněž i v náboženství Bahá’í, kdy se při vykonávání povinné modlitby نماز (persky namáz) věřící obracejí k místu posledního Bahá’u’lláhova pozemského spočinutí v Bahdží v Izraeli.[1][2]
[editovat] V ostatních náboženstvích
Někdy se o qible hovoří i v souvislosti s judaismem, jehož „qiblou“ je Chrámová hora v Jeruzalémě, nebo s křesťanstvím, kde jsou kostely vždy orientovány na východ. Hovořit ale o qible v tomto případě není přesné.
[editovat] Reference
- ↑ Bahá’u’lláh: The Kitáb-i-Aqdas, The Most Holy Book, Bahá’í Publishing Trust, Wilmette, Illinois 60091, first pocket-size edition, 1993, str. 144, 170-171,
- ↑ first hard-cover edition, Bahá’í World Centre, Haifa, Israel, 1992
.

