Přírodní park Halasovo Kunštátsko
 Halasovo Kunštátsko | |
|---|---|
 výhled u Kunic | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1980[1] |
| Nadm. výška | 320–691 m n. m. |
| Rozloha | 68,30 km²[2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Blansko |
| Souřadnice | 49°31′23,16″ s. š., 16°30′52,92″ v. d. |
  Halasovo Kunštátsko | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní park Halasovo Kunštátsko se nachází v severozápadní části okresu Blansko a jeho centrem je město Kunštát.
Název[editovat | editovat zdroj]
Tento park získal své jméno po básníku Františku Halasovi. Tento významný český básník prožil část svého života právě v Kunštátě. Tento kraj si velice zamiloval a napsal o něm lyrickou báseň „Já se tam vrátím“.[1] Roku 1945 se stal prvním čestným občanem města Kunštátu. Na kunštátském hřbitově jsou také František Halas i jeho žena pohřbeni.
Poloha, rozloha, vznik[editovat | editovat zdroj]
Samotný přírodní park Halasovo Kunštátsko je jednou ze tří částí Mikroregionu Kunštátsko – Lysicko.
Rozloha tohoto parku činí 68,5 km² a vyhlášen byl roku 1980 a novelizován roku 1994.[1] Další dvě části mikroregionu tvoří park Svratecká hornatina o rozloze 100,7 km², vyhlášený v roce 1990, který leží západně od Halasova Kuštátska, a park Lysicko o rozloze 40,2 km², vyhlášený v roce 1994, který leží jižně od Halasova Kunštátska.
Park se rozkládá na katastrálním území nebo na části katastrálního území téměř třiceti obcí, mezi které patří: Drnovice, Hluboké u Kunštátu, Jasinov, Klevetov, Kunice, Kunštát, Letovice, Lhota u Letovic, Louka, Makov, Nýrov, Ořechov, Petrov, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudka, Sasina, Sebranice, Sulíkov, Svitávka, Sychotín, Tasovice, Touboř, Újezd u Kunštátu, Voděrady, Vřesice, Zábludov, Zboněk, Zbraslavec.
Území je tvořenou členitou vrchovinou, přičemž nejnižší bod se nachází ve výšce 320 m n. m. a nejvyšší vrchol Kulíšek sahá do výše 691 m n. m. Jedná se o východní okraj Českomoravské vrchoviny, konkrétně Kunštátské vrchoviny a Sýkořské hornatiny, východní okraj se svažuje do Boskovické brázdy.[1]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Podloží většiny území tvoří ruly a svory, mezi kterými se nachází pruhy krystalických vápenců.[1] Na okrajích se vyskytují vápnité jíly a čtvrtohorní spraše, do střední části zasahuje pruh křídových pískovců a písků.[1]
Příroda[editovat | editovat zdroj]
Území se nachází na pomezí 3. dubobukového, 4. bukového a 5. jedlobukového vegetačního stupně, od Boskovické brázdy sem zasahují biotopy teplomilných rostlin.[1]
Na území přírodního parku se nachází několik maloplošných chráněných území. Jedná se o přírodní památky Kunštátská obora, Louky pod Kulíškem a Cukl a Rozsečské rašeliniště.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi významné kulturní památky regionu patří například Burianova rozhledna a pod ní vysekaná jeskyně Blanických rytířů u Rudky u Kunštátu, v samotném srdci přírodního parku se nachází renesanční zámek Kunštát.
Turistika a sport[editovat | editovat zdroj]
Mezi významné turistické atrakce patří v zimě převážně lyžařské areály v Hlubokém u Kunštátu a za hranicemi přírodního parku v nedaleké Olešnici na Moravě. V jarních a zejména v letních měsících je zdejší příroda hojně vyhledávána milovníky turistiky.
Centrem regionu je město Kunštát, odkud do okolí vede několik pěších značených tras i cyklotras.
Další možností, jak využít volný čas, je vodní nádrž Křetínka, kterou v letním období využívají stovky lidí například ke koupání, rybaření, jízdě na loďkách a plachetnicích apod.
| Číslo cyklotrasy | Trasa cyklotrasy |
|---|---|
| 5085 | Kunštát – Kněževes |
| 5141 | Černá Hora – Kunštát |
| 5142 | Letovice – Hodůvka |
| 5144 | Býkovice – Nýrov |
| 5145 | Lysice – Petrov |
| 5161 | Roubanina – Sulíkov |
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Rybník v zámeckém parku, Kunštát -
Borové lesy severně od Kunštátu -
Louky severně od Kunštátu -
Pohled na Kunštát od Touboře -
Louky v blízkosti obce Rudka -
Zámecký park, Kunštát -
Říčka Petrůvka
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Panorama[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
- ↑ Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Halasovo Kunštátsko na Wikimedia Commons
