Přípeř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Přípeř (německy Peiperz) je XVI. část statutárního města Děčín. Nachází se na severovýchodě Děčína. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 143 obyvatel. Přípeř má jedinou ulici, a tou je Drážďanská ulice, kterou je napojena na Děčín IV - Podmokly a na Děčín XVII - Jalůvčí. Drážďanská ulice zde přesně kopíruje jednu z vedlejších větví středověké solné stezky.
Přípeř je obsluhována městskou autobusovou dopravou - linkou č. 10 (Děčín - Jalůvčí - Maxičky) a také linkou 512433 (Děčín - Jílové,Sněžník). Má také železniční spojení tratí č. 083 (Děčín - Dolní Žleb - Bad Schandau - Sebnitz - Dolní Poustevna - Rumburk) ze zastávky Děčín-Přípeř.

Přípeř leží v katastrálním území Prostřední Žleb o výměře 11,15 km2.[2] Vlastní katastr sídla včetně komunikací má výměru cca 0,07 km2.

Historie

Hasičská zbrojnice s věží z roku 1890

Přestože dochované místní pojmenování slovanského původu znamenající „místo při peřeji“ a také výhodná poloha při labské peřeji v místě přítoku bystřiny Ostružníku a dále fakt, že tudy vedla jedna z větví středověké solné stezky, svědčí o možnosti raně středověkého osídlení tohoto místa v podobě rybářské osady, jsou písemné doklady existence obce až novověké. Je to způsobeno tím, že v úzkém přípeřském údolí prakticky neexistuje zemědělská půda, která by dovolovala vznik alespoň nejmenších hospodářství tzv. zahradníků, proto není v urbářích ani v berní rule ze 17. století Přípeř zmiňována. Údaj o založení „dvora v Přípeři“ roku 1407 nutno považovat za mylný. Evidentně se jedná o dvůr Papert založený na kopci severovýchodně od Přípeře. V zemských deskách z roku 1543 je uvedeno místo „Potok v Priperici“ bez toho, zda se jedná o název sídla. Také tereziánský katastr z roku 1713 Přípeř nezná, ale v rozběleské matrice je v témže roce zapsáno v „seznamu duší“ 42 osob v pravděpodobně šesti domech. Za první zmínku o osídlení lze považovat zápis v téže matrice z roku 1618. První písemná zmínka o obci Přípeř pochází z roku 1720.[3] Další vývoj osídlení: roku 1787 – 26 domů, roku 1885 – 40 domů s 363 obyvateli, roku 1921 – 410 obyvatel, roku 1930 – 54 domů se 401 obyvatelem. Po druhé světové válce do roku 2000 zde nebyl postaven žádný obytný dům.

V různých dokumentech se objevují varianty názvu: Peupertz, Beipertz, Peybertz, Peipertz.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[3][4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 304 363 421 397 442 410 401 225 248 (653) 182 136 173 143
Domy 26 40 42 43 45 46 54 54 . (73) 39 38 39 39
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Děčín. Údaje z roku 1970 jsou zkresleny jiným vymezením sčítacích obvodů.

Průmysl a řemesla

Existence solné stezky a zároveň potoka Ostružník s tehdy stabilním průtokem ve velkém spádu vytvořily podmínky pro rozvoj řady řemesel. Některé prameny uvádějí existenci až pěti vodních kol. Nejvýznamnější z nich byla vrchnostenská pila doložená již roku 1580 a mlýn na mouku zřízený v roce 1768. Jako zázemí solné stezky zde fungovali kameníci – cestáři, povozníci, kovárna, truhlárna a 2 hostince. Kameníci zde zpracovávali jednak zřícené skalní bloky a suť, ale také zde byl v povozu již v roce 1557 lom zvaný Schnell Berg. Hostinec „Zu rotem Kreuz“ se nacházel v čp. 17.

Největším průmyslovým podnikem, který vznikl v Přípeři, byla tažírna drátů a výrobna hřebíků Krätschmer, Banse a Griese. Od r. 1904 knoflíkárna Kraus a později i výrobna umělé rohoviny Kraus a Bach. Za války zde byla pobočka AEG. V této továrně jsou nyní chráněné dílny družstva Karko. K Přípeři také patřil sklad dřeva s loděnicí na břehu Labe. Dále zde byl mlýn na hořčici, rybí konzervárna a korkovna.

Geologické poměry

Pohled ze Špičáku na bývalou hájovnu (původně pilu)

Přípeřské údolí se nachází v ose výrazného geologického zlomu. Po obou stranách údolí na mnoha místech je možno nalézt různě metamorfovaný pískovec s hojným výskytem železivce a s krystaly barytu různého zabarvení v puklinách.

Zajímavosti a osobnosti

  • V Přípeři se zachovalo několik hrázděných domků. Zajímavá je také hrázděná cvičná hasičská věž z roku 1890.
  • 27. 10. 1901 se v Přípeři narodil doktor filosofie Franz Lorenz, germanista, sociolog, spisovatel, dramatik a novinář († 1983 Bonn).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283. 

Externí odkazy

Statutární město Děčín
Děčín (I Děčín • II Nové Město) • Děčín-Staré Město (III Staré Město) • Podmokly (IV Podmokly • V Rozbělesy • VI Letná • XXII Václavov • XXIII Popovice) • VII Chrochvice • Bynov (IX Bynov • XX Nová Ves) • Bělá u Děčína (X Bělá • XIX Čechy ) • Vilsnice (XII Vilsnice • XXV Chmelnice) • Loubí u Děčína (XIII Loubí) • XIV Dolní Žleb • Prostřední Žleb (XV Prostřední Žleb • XI Horní Žleb • XVI Přípeř • XVII Jalůvčí) • XVIII Maxičky • Horní Oldřichov (XXI Horní Oldřichov • VIII Dolní Oldřichov) • XXIV Krásný Studenec • Březiny u Děčína (XXVII Březiny • XXVI Bechlejovice) • XXVIII Folknáře • XXIX Hoštice nad Labem • XXX Velká Veleň • Křešice u Děčína (XXXI Křešice) • XXXII Boletice nad Labem • XXXIII Nebočady • Chlum u Děčína (XXXIV Chlum) • Lesná u Děčína (XXXV Lesná)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Přípeř&oldid=15331829“