Přemostění Masarykova nádraží

přemostění Masarykova nádraží
	Masarykovo nádraží, přemostění Magistrálou a stavba mostu Nového spojení
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha
Číslo mostu	X-540
Komunikace	Wilsonova a Severojižní magistrála
Přes	Praha Masarykovo nádraží, Křižíkova a Na Poříčí
Otevřen	28. října 1978
Souřadnice	50°5′17,02″ s. š., 14°26′16,55″ v. d.
Parametry
Délka	240 m
Šířka	41,407 m
Mapa
Další data
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přemostění Masarykova nádraží v Praze je součást Severojižní magistrály, překonávající areál Masarykova nádraží. Most nad vlastním nádražím měří 240 m. Most je částí Wilsonovy ulice.

O potřebě řešit komplikovanou situaci automobilové dopravy v centru města, jež se musela v severojižním směru nádraží složitě vyhýbat, se hovořilo již od 30. let;^[1] tehdy mělo řešit nejen problémy automobilové dopravy, ale též i hromadné. Počítalo se zde s mostem tramvajové rychlodráhy, která byla právě v 30. letech 20. století již od své realizace nedaleko. V 50.–60. letech se uvažovalo o tom, že se nádraží zbourá podobně jako nádraží Praha-Těšnov, ale nakonec bylo zachováno a magistrála ho přemostila. Provoz na mostě byl zahájen 28. října 1978.

Celá estakáda magistrály je dělená na sedm samostatných prvků a vyrobená z vysokohodnotné svařované oceli. Nosná ocelová konstrukce přemostění (mostu) byla vyrobena v období let 1976 až 1978 v mostárně bývalých VŽKG v Ostravě, ocelová konstrukce má hmotnost 6821 tun, je od hlavního nádraží po napojení na začátek Hlávkova mostu dlouhá 685,371 m. Rozpětí polí se pohybují mezi 30-40 m s maximem nad ulicí Sokolovskou 43,684 m, výška hlavních komorových nosníků je 1,1 m a jejich šířka je 2,25 m. Most má maximální šířku 41,407 m. Přemostění vede do oblouku o poloměru 420 až 3000 m. Použitá informace a fotografie plánku stavby ocelové konstrukce přemostění je z propagačního materiálu VÍTKOVICE - ocelové konstrukce z roku 1982. Fotografie jsou založené z doby výroby ocelové konstrukce, nelze u nich dohledat a určit autora.

Na začátku 21. století byla v sousedství tohoto přemostění pod Vítkovem vybudována část tzv. Nového spojení, železniční stavby propojující Hlavní nádraží s tratěmi vycházejícími z Prahy východním, severovýchodním a severním směrem.