Pěnice pokřovní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPěnice pokřovní
alternativní popis obrázku chybí
Pěnice pokřovní
Zpěv pěnice pokřovní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďpěnicovití (Sylviidae)
Rodpěnice (Sylvia)
Binomické jméno
Sylvia curruca
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření pěnice pokřovní
Rozšíření pěnice pokřovní
Rozšíření pěnice pokřovní
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      migrace
      zimoviště

sestaveno na základě: BirdLife International and Handbook of the Birds of the World (2019) 2018.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) je malý zpěvný pták z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Pěnice pokřovní byla popsána Carlem Linném v roce 1748 pod názvem Motacilla curruca.[2] Systematika druhu je však nejasná a počet poddruhů neustálený. Obecně bývají přijímány dva: Sylvia curruca curruca vyskytující se v západní části areálu rozšíření a Sylvia curruca blythi, který se vyskytuje v části východní a oproti nominálnímu poddruhu má poněkud světlejší zbarvení hlavy.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • délka: 13–14 cm
  • rozpětí křídel: 17–20 cm
  • hmotnost: 12–16 g.

Nejmenší pěnice hnízdící v Česku.[4] Svrchní část těla je šedohnědá, hlava a zátylek šedý, hrdlo bílé a spodina těla špinavě bílá. Končetiny má tmavé a oči hnědé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Vábí krátkým „tet“, varování zní jako „terrrtek“. Zpěv tvoří výrazné „lylylylyl“ předcházené jemným švitořením.[4][5]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je běžná ve většině Evropy kromě Španělska, západní Francie, části Britských ostrovů, Islandu, severní Skandinávie a většiny Itálie; zasahuje na území západní a střední Asie. Je tažným druhem se zimovišti v západní Africe a jižní Asii, který se na svá hnízdiště navrací v dubnu až říjnu. Žije na okrajích lesů, v křovinách a lesících v otevřené krajině, v parcích a zahradách.

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice hnízdí v počtu 50 000–100 000 párů od nížin až po 1600 m n. m.[4] Populační trend na českém území je mírný vzestup.[6]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Pěnice pokřovní se živí pavouky, hmyzem, jeho larvami a bobulemi.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Dospělý pták na hnízdě
Curruca curruca

Žije velmi skrytě. Pohlavně dospívá ve věku jednoho roku. Ve střední Evropě hnízdí 1× ročně od dubna do srpna.[5] Hnízdo z trávy a kořínků staví obvykle dobře skryté nízko nad zemí v hustých keřích nebo na jehličnatých stromcích. V jedné snůšce bývá 3–5 světlých, 17,0 × 12,7 mm velkých[4] vajec s hnědým skvrněním, na jejichž 11denní až 13denní inkubaci se střídavě podílejí oba rodiče. Mláďata se líhnou neopeřená, slepá, a tudíž na rodičích zcela závislá. Hnízdo opouštějí po 11–14 dnech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Lesser Whitethroat [online]. The Internet Bird Collection [cit. 2010-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Snow, David W.; Perrins, Christopher M.; Doherty, Paul & Cramp, Stanley (1998): The complete birds of the western Palaearctic on CD-ROM. Oxford University Press. ISBN 0-19-268579-1 (anglicky)
  4. a b c d DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 194. 
  5. a b VOLKER, Dierschke. Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2009. ISBN 978-80-242-2193-9. S. 50. 
  6. Jednotný program sčítání ptáků [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2010-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]