Písečný vrch (Bečov)
Šablona:Infobox - chráněné území v Česku
| Písečný vrch (kopec) | |
|---|---|
| Vrchol | 318 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří |
| Souřadnice | 50°25′29″ s. š., 13°43′49″ v. d. |
  Písečný vrch | |
| Hornina | brekcie, křemenec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Písečný vrch je geologicky, archeologicky a botanicky významný kopec 1,4 km jihozápadně od vesnice Milá a současně je tak pojmenována i zdejší přírodní rezervace. Písečný vrch je plochý kopec s rozlohou 100 ha, který má při výšce 318 m převýšení nad okolní krajinou asi 55 m. Geologicky se podobně jako u Řípu jedná o pozůstatek jádra třetihorní vulkánu, značně sníženého erozí. Vrch se nachází v katastrálním území Bečov u Mostu v okrese Most v Ústeckém kraji. Cesta k němu vede z křižovatky silnic pod obcí Milá. Na Písečném vrchu se nachází významná lokalita výskytu vzácných rostlin a živočichů a zároveň archeologické naleziště, kde byly objeveny doklady lidské činnosti od paleolitu po střední dobu bronzovou.
Lokalita je silně poznamenána těžbou surovin ve dvacátém století. V polovině 20. století byla na severní straně kopce zřízena pískovna. V šedesátých letech pak začala průmyslová těžba křemence, který vrch pokrýval v podobě tisíců velkých světlých balvanů vytvářejících na travnatém kopci zdaleka viditelnou malebnou scenérii. Těžba křemence užívaného při výrobě polovodičů a laboratorních skel probíhala do roku 1993, kdy křemenec na Písečném vrchu prakticky odtěžen.
V roce 1996 zde byla na ochranu zbylé lokality vyhlášena přírodní rezervace. Vyhlásil ji v roce 1996 Okresní úřad v Mostě z důvodu ochrany teplomilných rostlin i živočichů a k zachováni významné geologické lokality. Z chráněných rostlin zde rostou kavyly a kozince. Je zde rovněž kolonie sysla obecného a též se zde vyskytuje kalous pustovka.
Geologie
Při geologickém průzkumu bylo zjištěno, že kopec je pozůstatkem hrdla třetihorní maarové sopky.[1] Sopečná láva tehdy prorazila až několik metrů silnou povrchovou vrstvu křemence. Tlakem byl křemenec rozdrcen na jednotlivé bloky, které se zřítily zpět do jícnu sopky. Tvoří ho čedičová komínová brekcie[1] a na okrajích došlo díky erozi měkčích materiálů k odkrytí až dvoumetrových křemencových bloků, které od pravěku až do odtěžení v šedesátých letech pokrývaly travnatý kopec jako „zkamenělé stádo ovcí“.
Prehistorie a archeologie
Při těžbě křemence zde na přelomu 60. a 70. let 20. století probíhal záchranný archeologický výzkum. Ten zde odhalil nejstarší známý křemencový lom v Evropě.[2] Člověkem doby kamenné byl jemnozrnný sedimentární křemenec cukrovitého vzhledu používán k výrobě nástrojů, neboť se dobře štípal a měl ostré hrany. Nástroje vyráběl sbíjením kamene o kámen.[3]
Hrubší druhy na západní straně kopce se těžily ještě v době bronzové jako surovina k výrobě ručních rotačních drtidel na obilí – žernovů. Z doby staršího paleolitu zde byly odkryty pozůstatky lidského příbytku zahloubeného pod zem a uprostřed opatřeného ohništěm staré přibližně 250 tisíc let. Patrně zde přebýval neandertálec a příbytek je považován za nejstarší lidské obydlí v České republice. Nejprozkoumanější je osídlení Písečného vrchu z doby středního paleolitu. Z té doby bylo odkryto velké množství nálezů – kamenných nástrojů nebo jejich úštěpů.
V mladším paleolitu se ze zdejšího křemence vyráběly čepele nožů dlouhé 20–30 cm, které byly nalezeny až v oblasti Durynska. Na Písečném vrchu byly odkryty polotovary a dílny. Kamenné nástroje z Písečného vrchu byly nalezeny například v sídlišti pravěkých lidí v Mlazicích na Mělnicku, což je vzdušnou čarou cca 55 km daleko. Zatímco kamenné výrobky nalezené pod dvaceti metrovou vrstvou usazených sprašových hlín v cihelně v Sedlci u Prahy si ponechaly původní svěží podobu, kamenné nástroje nalezené na opukové pláni v Mlazicích, vystavené 250 tisíc let povětrnosti ztratily písečnou abrazí ostré hrany a získaly matný povrch a barevnou patinu. Zbraně a nástroje z Bečovského křemence mívají hnědožlutou až hnědočervenou patinu zasahující do hloubky až 3 mm. Tloušťka patinované vrstvy může sloužit pro odhad stáří nalezených artefaktů.
Archeologický výzkum byl v roce 1972 z finančních důvodů přerušen. V roce 2005 zde proběhl další archeologický výzkum. Písečný vrch je od roku 1974 archeologickou kulturní památkou.[4]
Přístup
Na Písečný vrch vede odbočka z modře značené turistické trasy z Bělušic do Lenešic a od severu odbočuje na Písečný vrch polní cesta ze silnice mezi Bečovem a Hrádkem..[5] Při této cestě se pod vrcholem nachází malý lom, v němž jsou k vidění křemencové balvany.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Písečný vrch, s. 346.
- ↑ Mostecko – Archeologické naleziště Písečný vrch
- ↑ Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-15]. Identifikátor záznamu 155031 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Písečný vrch, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-15]. Dostupné online.
Literatura
- Jan Fridrich – Zdeněk Smrž, Písečný vrch u Bečova – nejstarší naleziště v Čechách, in: Osud Mostecka, Okresní muzeum Most: Most 1996, s. 37–40
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Písečný vrch na Wikimedia Commons - Informace na stránkách České geologické služby
- Reportáž Českého rozhlasu Co skrýval Písečný vrch
- Geologický popis Písečného vrchu
