Písek (Brdská vrchovina)
| Písek | |
|---|---|
 Písek z Malého vrchu | |
| Vrchol | 691 m n. m. |
| Prominence | 198 m ↓ sedlo nad Občovem |
| Izolace | 6,5 km → Brda[1] |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory a kopce Brdské vrchoviny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Brdská vrchovina / Brdy / Třemošenská vrchovina / Čenkovská vrchovina[2] |
| Souřadnice | 49°47′5″ s. š., 14°2′9″ v. d. |
  Písek | |
| Povodí | Berounka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Písek (též Písky) je výrazná hora v nejvýchodnější části Brd, vysoká 691 m n. m. S prominencí 198 metrů jde o druhou nejprominentnější horu v celé Brdské vrchovině. Na vrcholu je umístěn radar Řízení letového provozu České republiky.
Název Písek/Písky je odvozen od ložisek bílého a červeného křemenného písku, který byl zpracováván někdejší příbramskou sklárnou.
Poloha
Písek se nachází 10 km západně od Dobříše a 11 km severně od Příbrami, v nejvýchodnějším výběžku Brd.
Podle některých zdrojů jde o nejvyšší horu Hřebenů.[3] Nicméně podle geomorfologického členění Česka patří do Brd i hory východně od průlomového údolí řeky Litavky - tj. kromě Písku také Plešivec nebo Kuchyňka. Hřebeny začínají až za sedlem mezi Pískem a Studený vrchem (660 m), který je jejich nejvyšší horou.
Přístup
Na vrchol Písku nevede žádná značená cesta, ale hned několik neznačených. Jednou z možností je přístup z Čenkova po červeně značené hřebenovce, která pokračuje přes Hřebeny až na Zbraslav. Po 1,5 km cesta míjí hájovnu Komorsko a po dalším půlkilometru dojde na rozcestí Komorsko, kde se nachází památník na stejnojmennou středověkou ves a kde se stýkají hned čtyři cesty. Na severo-severozápad pokračuje neznačená silnička, která po necelých 400 metrech míjí mýtinu s loveckou chatou Šimákovna a po dalším 1,5 km dojde na vrchol. Celkem měří cesta z Čenkova na vrchol 4,5 km s převýšením 300 metrů. Další možností je přístup od rozcestí pod Velkou Babou, kde je malé parkoviště. Z něj vede na západ modře značená cesta, ze které po necelém půlkilometru odbočuje doleva nahoru neznačená cesta na vrchol. Celkem 1,5 km a převýšení 115 metrů.
Historie
Na jihozápadním hřebeni Písku stávala až do 15. století středověká vesnice Komorsko, kterou připomíná dosud stojící hájovna stejného jména. K vesnici se vázal už v té době starý důl.[4] V 19. století byla těžba železné rudy obnovena, těžilo se pro jineckou pec Barbora a po jejím vyhasnutí pro železárny v Komárově. Ložisko dolu Komorsko se nacházelo v nitru hory, asi sto metrů pod vrcholem a vedly do něj vodorovné štoly ze tří stran. Jižní štola ústila na louku, kde stála roubená chalupa naddůlního, po kterém se jmenovala Šimákovna a která koncem 19. století sloužila i jako turistická chata a hostinec. Tato původní Šimákovna zmizela po uzavření dolu Komorsko v roce 1902, nedaleko od její původní polohy však byla v roce 1942 postavena lovecká chata, která název Šimákovna zdědila po své předchůdkyni.
V roce 1891 byla na vrcholu postavena 15 m vysoká dřevěná rozhledna, první rozhledna v celých Brdech. Stavbu iniciovali členové Klubu českých turistů a financoval majitel panství kníže z Hanau. Pojmenována byla na počest hořovické kněžny Eliščina rozhledna. Sloužila deset let do roku 1901, kdy byla rozbořena – podle správy hořovického velkostatku z bezpečnostních důvodů.[3]
Během studené války stály na vrcholu dva radary, sloužící k obraně před vojenským napadením. V roce 1988 byl zprovozněn radar řízení letového provozu, který je od roku 2004 zakryt zdaleka viditelnou modrou kopulí. Radar a přilehlé budovy jsou oplocené a nepřístupné[5], ale samotný vrchol přístupný je.
Odkazy
Reference
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ a b Písek na Brdy.info
- ↑ Plešivec na Brdy.info
- ↑ Výstup na Písek na Novinky.cz