Písecká pahorkatina
| Písecká pahorkatina | |
|---|---|
 Písecké hory, část Písecké pahorkatiny | |
| Nejvyšší bod | 633 m n. m. (Velký Mehelník) |
| Rozloha | 1 146 km² |
| Nadřazená jednotka | Táborská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Blatská pánev, Putimská pánev, Horažďovická pahorkatina, Březnická pahorkatina, Votická vrchovina, Soběslavská vrchovina, Lomnická pánev, Lišovský práh |
| Podřazené jednotky | Mehelnická vrchovina, Zvíkovská pahorkatina, Milevská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Týnská pahorkatina, Ševětínská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | granity středočeského a moldanubického plutonu |
| Povodí | Vltava, Otava, Lužnice |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIA-3A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Písecká pahorkatina je geomorfologický podcelek západní části Táborské pahorkatiny. Rozkládá se na ploše 1 146 km² v severní části jižních Čech.
Písecká pahorkatina má členitý, erozně denudační reliéf. Ten je rozčleněný hluboce zaříznutými až kaňonovitými údolími Otavy, Vltavy, Lužnice a jejich přítoků (Židova strouha, Smutná, Lomnice, Hrejkovický potok) a na západě a východě také tektonickými poruchami. Střední výška oblasti je 443 m, nejvyšším bodem Písecké pahorkatiny a Píseckých hor je Velký Mehelník se 633 m. Převažujícími horninami jsou granity středočeského a moldanubického plutonu, metamorfované horniny moldanubika s četnými vložkami, místně se zde vyskytují i senonské a neogénní sedimenty.
Členění na okrsky
Písecká pahorkatina se dále dělí na šest okrsků:
- Mehelnická vrchovina - nejvyšší vrchol - Velký Mehelník 633 m
- Zvíkovská pahorkatina
- Milevská pahorkatina
- Bechyňská pahorkatina
- Týnská pahorkatina
- Ševětínská vrchovina
