Pérák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém válečném hrdinovi. O motocyklu Jawa 250/350 Pérák pojednává článek Jawa 250 Pérák.

Pérák je fiktivní český válečný hrdina z doby druhé světové války. V období Protektorátu Čechy a Morava se objevila městská legenda o podivném skákajícím člověku, který mimo jiné bojoval proti německým okupantům. Tento člověk tehdy dostal jméno Pérák. Díky pružinám na nohách, s nimiž dokázal přeskakovat i ulice nebo například jedoucí vlak, později získal (zejména díky lidovým povídačkám) takové nadpřirozené schopnosti, že prý dokázal přeskočit celé vltavské údolí. Pérák nebyl nikdy dopaden. Po válce byl zobrazen také jako první český superhrdina.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Pérákova podoba[editovat | editovat zdroj]

Pérák byl popisován jako muž s pružinami na nohách, podivnou maskou a svítícíma rudýma očima.[zdroj?] Pérák sabotoval německé válečné hospodářství, škodil Němcům a kolaborantům, přesto se jej bály i ženy ve Vysočanech a odmítaly chodit na noční směny.

Pérák byl za nacistické okupace považován za skutečnou osobu z masa a kostí, která byla před svou prací superhrdiny nejspíše artistou nebo vynálezcem. Na rozdíl od amerických superhrdinů typu Superman apod. nevznikl Pérák z komiksu, ale teprve po válce podle něj vznikl film a ještě později komiks.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Pérák byl údajně viděn ve více čtvrtích Prahy. Např. podle Jana Weisse měl být spatřen v Karlíně, Nuslích a na rozhraní Holešovic a Buben.[1]

Pérák se však neobjevoval pouze v Praze, ale i v Drahelčicích na Kladensku, na kopcích nad Železným Brodem, na Pardubicku a mnoha dalších místech, nejčastěji však ve městech – na vesnicích byl vzácnější. Strach z Péráka jako násilníka měly i děti na Vysočině - v okolí Babic, Lučice, Okrouhlice a Veselého Žďáru. Jihlavský Pérák byl duševně nemocný německý zahradník, který děsil děti a byl po roce 1945 odsunut.[2]

Pérákovou nejmocnější zbraní bylo vědomí Čechů, že existuje nepolapitelný superhrdina (první český „superman“) na jejich straně bojující proti Němcům. Přestože není prokázáno, že by Pérák skutečně existoval, legendy a povídačky posilovaly Čechy a děsily Němce. Protektorátní úřady se snažily Péráka bezvýsledně polapit.[zdroj?] Kdosi psal nápisy po zdech s podpisem Pérák, měl světelný kříž, s nímž strašil u Hořesedel, někdy se ozýval nelidským pískotem a podle některých vyprávění měl mít také nějakou omračující tyč.

Obdoba českého Péráka se měla objevovat také v 50. letech 20. století ve středním Německu, kde měl být nazýván Hüpfemann, Spiralhopser nebo Springteufel.[3]

Žiletkář[editovat | editovat zdroj]

Další bytostí vyskytující se za dob protektorátu byl tzv. „žiletkář“, který údajně přepadal ženy a rozřezával jim šaty. (Z medicínského hlediska se ale obecně jedná o formu sexuální deviace, nesouvisející s touto městskou legendou.[4][pozn. 1]) Šeptanda měla dokonce takový dopad, že se oznámení přepadení „žiletkářem“ dostalo dvakrát před protektorátní soud; ten však rozhodl, že se v obou případech jednalo o přepadení předstíraná.[6]

Pokusy o spojení osoby Žiletkáře s Pérákem označil český tisk krátce po válce za vládní pomluvy, kterým Pražané nevěřili.[7] Stejně tak bezúhonnost Péráka hájil Jan Weiss, který legendy a šeptandy týkající se Péráka žertovným způsobem zaznamenal již v době Protektorátu (1943), v povídce Pérový muž.[1]

Fosforák[editovat | editovat zdroj]

Další městskou legendou byl Fosforák, který se měl vyskytovat v Bratislavě v období Slovenského štátu. Byl oděn v černý trikot se zeleně fosforeskující kostrou. Tou děsil zejména osaměle jdoucí ženy, které olupoval.[8]

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ve fikci Petra Stančíka slouží Pérákovi jako základna Libeňský plynojem
  • Již v roce 1943 napsal Jiří Weiss reportážní povídku Pérový muž, ve které legendy o Pérákovi humorným způsobem zaznamenal. Povídka vyšla knižně až roku 1961 v knize Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami.[1]
  • V roce 1948 využily postavu Haló noviny v komiksu Pérákovy další osudy. Vizuálně vycházel z Trnkova animovaného filmu.[12] Patnáct stránek vyšlo ve čtvrtém ročníku, číslech 13-27. V druhé polovině komiksu, po skončení války, se již však komiks nese v propagandistickém duchu, Pérák odložil svou masku a pérové boty a stal se z něj běžný kominík.
  • Roku 1967 vyšel v týdeníku Československé obce legionářské Hlas revoluce článek Bylo jedno strašidlo od dr. Miloše Pulce.[13]
  • V roce 1968 v čísle časopisu Mladý svět, vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel čtyřokénkový strip s názvem Pérák a SSSR.[12]
  • V roce 1980 vyšla v časopise Pionýr povídka Hele, kluci, pérák od Pavla Štencla.[14]
  • Téma Péráka zpracoval dvakrát v podobě komiksu Ondřej Neff v letech 1989 (Pérák – Toho dne byla mlha)[15] a 2001 (Pérák kontra Globeman).[16]
  • V roce 1991 vyšel v edici Karavana román Byl jsem tady - Pérák, autor je Otto Janka.
  • Roku 2002 vyšel článek Nepolapitelný Pérák v časopise Instinkt záhadologa Ivana Mackerle.[17]
  • Vážně míněný pokus o oživení superhrdiny proklamovali v roce 2002 v časopisu Živel scenáristé Morten a Monge.[18] Jako výtvarníka výpravného komiksového projektu si vybrali Adolfa Lachmana, po němž později převzal práci Jan Bažant. Z realizace komiksu nakonec sešlo, ale úvodní třicetistránková kapitola vyšla jako součást časopisu KomiksFest! Revue 03.[19]
  • Vědeckému výzkumu Péráka se od roku 2004 věnuje etnolog Petr Janeček (etnolog), který nasbíral značné množství vyprávění od pamětníků. V roce 2017 vydal obsáhlou publikaci Mýtus o Pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou,[20] která se věnuje této postavě v širokém historickém i zeměpisném kontextu. K tématu Péráka publikoval i v sérii dalších knižních i časopiseckých publikací (viz literatura níže). Na základě dobových svědectví zdůrazňuje rozporuplnou povahu Péráka, který byl za války vnímán nejen jako bojovník proti nacistům, ale také jako nebezpečný zloděj, násilník a sexuální deviant. Mýtus o Pérákovi jako odbojovém pracovníkovi se podle něj objevuje spíše až po válce a je ovlivněn dobovou uměleckou a populární kulturou a politickou situací; zdůrazňuje také jeho poválečný život ve folkloru a jeho mezinárodní souvislost s podobnými postavami vyskytujícími se ve viktoriánské Anglii, revolučním Rusku a poválečném Německu.
  • Spisovatel Petr Stančík v roce 2006 zpracoval téma Péráka nejprve jako filmový scénář, ten ovšem nebyl nikdy realizován. Svůj scénář později přepracoval na grafický román, který vyšel roce 2008 pod názvem Pérák v nakladatelství Druhé město.[21] Kniha propojuje legendu o Pérákovi se starořeckým mýtem o králi Oidipovi, obsahuje řadu dobových dokumentů a ústřední příběh dále rozvíjí textovou vrstvou vysvětlivek i poznámek na okrajích stránek. Téhož roku Český rozhlas podle Stančíkovy knihy natočil a odvysílal 12 dílů čtení na pokračování v režii Dimitrije Dudíka, účinkovali Dana Černá, Přemysl Rut, Aleš Procházka a autor, hudbu vytvořil Přemysl Rut. Roku 2019 knihu v rozšířené podobě vydalo švýcarské nakladatelství edition clandestin pod názvem Der Superheld aus Prag, do němčiny přeložila Maria Sileny.
  • Mezi červnem a listopadem 2018 vycházel komiks o Pérákovi na pokračování ve čtrnáctideníku ABC, jeho autory jsou výtvarník Petr Kopl a scenárista Petr Macek.[22] Jejich ztvárnění Péráka navazuje na hostování postavy v jejich komiksovém měsíčníku Dechberoucí Zázrak 09.[23] Sebrané a rozšířené vydání série, původně publikované v časopise ABC, vyšlo v květnu 2019 jako samostatná kniha Pérák: Oko budoucnosti.[24] V roce 2021 vyšlo pokračování s názvem Pérák: Jantarová komnata.[25]
  • V červenci 2023 byla na Instagramu vydaná krátká povídka Pérák: Zlatý Věk.[26]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

V letech 2011–2016 uvádělo Divadlo VOSTO5 akční historickou fikci s názvem PÉRÁK - na jméně nezáleží, rozhodují činy! v režii Jiřího Havelky.[27]

Videohry[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2023 vyšla na Microsoft Windows platformová videohra Pérák a legendy Prahy.[28]

Paralely[editovat | editovat zdroj]

Podobné případy byly zaznamenány i jinde. V Anglii to byl v letech 18371904 Skákající Jack, později se objevoval i v USA. Určité podobnosti s postavou Péráka mají i další superhrdinové jako např. Zorro, tajemný hrdina z dob španělského kolonialismu v Kalifornii, pomáhající chudým a utiskovaným[29] či Scarlet Pimpernel (česky Červený bedrník), tajemná postava anglického aristokrata z románů baronky Orczyové, která zachraňovala francouzské šlechtice v době francouzské revoluce.[30]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V současné češtině je výraz žiletkář používán též pro osoby, které rozřezávají dámské kabelky, aby z nich vybrali obsah.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zorro na anglické Wikipedii a The Scarlet Pimpernel na anglické Wikipedii.

  1. a b c WEISS, Jan. Bianca Braselli, dáma se dvěma hlavami. Praha: Československý spisovatel, 19561. Dostupné online. Kapitola Pérový muž, s. 250–257. (dostupné online po registraci) 
  2. Legenda o Pérákovi. Artista, parašutista, vrah nebo odvážný protivník německých okupantů? Stopy, fakta, tajemství : iRozhlas.cz
  3. HOHBERG, Reiner. Als die Hüpfemänner kamen [online]. Hörspiel und Feature, 2017-08-11. Dostupné online. (německy) 
  4. ŠTORK, Alois. Lékařské repetitorum. Praha: Avicenum, 1982. Dostupné online. Kapitola Sexuální deviace, aberace, s. 1653. Dostupné online po registraci. 
  5. Databáze neologismu: Žiletkář [online]. ÚJČ AV ČR, 1998-11-12. Dostupné online. 
  6. První odsouzení za předstírané přepadení. Večer. 1944-03-17, s. 3. Dostupné online po registraci. Dostupné online. 
  7. ENGEL, Štěpán. Pérový muž. 1945. České a moravské noviny v památném roce 1945. 1945-09-27, s. 16. Dostupné online po registraci. 
  8. JANEČEK, Petr. Komunikační zdroje slovesného folkloru.... Národopisná revue. 2007-12-27, s. 227. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0862-8351. 
  9. Pérák a SS (1946) [online]. Csfd.cz. Dostupné online. 
  10. Pérák [online]. Csfd.cz. Dostupné online. 
  11. Pérák: Stín nad Prahou [online]. Csfd.cz. Dostupné online. 
  12. a b Pérák a další legendární fantomové. Tiscali.cz [online]. Dostupné online. 
  13. PULEC, M. j. Bylo jedno strašidlo. Hlas revoluce. 1967-09-29, čís. 20 a 21, s. 5. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0231-8164. 
  14. Přeskoč dům, přeskoč strom. Pérák. Neviditelný pes [online]. 2018-03-27. Dostupné online. 
  15. CREW Č. 3 [online]. Komiks.cz. Dostupné online. 
  16. Pérák - brutální comics [online]. Hyena.cz. Dostupné online. 
  17. Instinkt. Svazek 1. [s.l.]: [s.n.], 2002. Kapitola Nepolapitelný Pérák, s. 64. 
  18. Projekt Pérák [online]. Monge.cz [cit. 2008-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-13. 
  19. KomiksFest! revue 03 [online]. Labyrint. Dostupné online. 
  20. Mýtus o pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou. [online]. Argo.cz. Dostupné online. 
  21. PEŠEK, Ondřej. RECENZE Petr Stančík: Pérák rozkope zadnice náckům, tibetským mnichům i Valkýrám. https://www.fanzine.cz/ [online]. 2016-11-09 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. 
  22. Legendární Pérák se vrátil v komiksu ABC: Bojuje s nacisty a hledá staročeské artefakty!. Blesk.cz [online]. 2018-07-27. Dostupné online. 
  23. Dechberoucí Zázrak 09 - Hon na Zázraka [online]. Comics Point [cit. 2019-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-27. 
  24. Pérák: Oko budoucnosti [online]. Databáze knih [cit. 2019-05-13]. Dostupné online. 
  25. Pérák: Jantarová komnata - Petr Macek [online]. Databáze knih. Dostupné online. 
  26. Pérák: Zlatý Věk [online]. Instagram.com. Dostupné online. 
  27. Pérák [online]. Vosto5, 2016 [cit. 2023-09-12]. Dostupné online. 
  28. Perak a legendy Prahy [online]. itch.io. Dostupné online. 
  29. Zorro. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1169653619. 
  30. The Scarlet Pimpernel. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1158415375. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká populární kultura. Transfery, transponování a další tranzitní procesy. Petr A. Bílek, Josef Šebek (eds.). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2017, ISBN 978-80-7308-725-8.
  • JANEČEK, Petr: Mýtus o pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou. Nakladatelství Argo, Praha, 2017, ISBN 978-80-257-2315-9.
  • JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň. Pérák, ukradená ledvina a jiné pověsti. Nakladatelství Plot, Praha 2007, ISBN 978-80-86523-82-8, s. 123–156
  • JANEČEK, Petr: Černá sanitka: Třikrát a dost. Mytologie pro 21. století. Nakladatelství Plot, Praha 2008, ISBN 978-80-86523-88-0, s. 255–268
  • JANEČEK, Petr: Černá sanitka: To nejlepší ze současných pověstí a fám. Nakladatelství Plot, Praha 2009, ISBN 978-80-7428-014-6, s. 63-83 (obsahuje souhrn vydaných příběhů o Pérákovi
  • JANEČEK, Petr: Skokem z Baby do Bohnic aneb Mýtus o Pérákovi. Jak kolektivní imaginace vytváří různé podoby městských fantomů. Host 8, 2008, ISSN 1211-9938, s. 33–37
  • JANEČEK, Petr: Komunikační role slovesného folkloru v moderní společnosti: Městští fantómové druhé světové války. Národopisná revue 17/4, 2007, ISSN 0862-8351, s. 224–230
  • JANEČEK, Petr: Rezistence a katarze: fámy a pověsti druhé světové války v českých zemích. Slovenský národopis 57/2, 2009, ISSN 1335-1303 s. 207-219
  • KOMIKSFEST!REVUE 3/2009 (číslo obsahuje komiks "Projekt Pérák" autorů Morten, Monge a Hza Bažant a články o Pérákovi od Petra Krejzka, Petra Janečka a Tomáše Pospiszyla), ISSN 1803-6732
  • STANČÍK, Petr: Pérák. Nakladatelství Druhé město, Brno 2008, ISBN 978-80-7227-267-9

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]