Pyšely

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pyšely
Kostel Povýšení sv. Kříže
Kostel Povýšení sv. Kříže
Znak města PyšelyVlajka města Pyšely
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBenešov
Obec s rozšířenou působnostíBenešov
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°52′37″ s. š., 14°40′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 195 (2023)[1]
Rozloha12,81 km²[2]
Nadmořská výška372 m n. m.
PSČ251 67 až 257 22
Počet domů797 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřadunám. T. G. Masaryka 4
251 67 Pyšely
urad@pysely.cz
StarostkaIng. Štěpánka Bednářová
Oficiální web: www.pysely.cz
Pyšely
Pyšely
Další údaje
Kód obce538680
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Pyšely se nachází ve Středočeském kraji v okrese Benešov, asi 15 km jihovýchodně od okraje Prahy a 10 km severně od Benešova. Leží ve středním Posázaví v nadmořské výšce 372 m n. m., samotná řeka Sázava protéká 2,5 km jihovýchodně (v Čerčanech) a jihozápadně (v Nespekách). Obec zaujímá tři katastrální území o celkové rozloze 12,81 km2 a zahrnuje i Zaječice, Kovářovice, Novou Ves a Borovou Lhotu. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel. Na území obce se nachází více rekreačních chat než obytných budov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Husova ulice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295, kdy je zmiňován Předbor z Pyšel jako její tehdejší majitel.[4][5] Historie města však patrně sahá až do 11. století, na což ukazuje románský původ kostela Povýšení sv. Kříže a četné archeologické nálezy v lokalitě obce.[6] O vysokém stáří Pyšel svědčí i jejich pojmenování, odvozené pravděpodobně od slova pýšeti (těžce oddychovat, supět), které se ve středověké češtině již nevyskytuje.[7] Nejstarší částí města je oblast dnešní Husovy ulice západně od náměstí.

V roce 1620 zde před bitvou na Bílé hoře krátce nocoval král Fridrich Falcký: „26. září 1620 Karlovi Mrackému na Pyšelích. Král odjede příští pondělí do pole a bude v Pyšelích noclehovat. Adresát nechť pro něho připraví několik pokojů a zásobí se viktuáliemi.“[8]

Pyšely byly povýšeny na město 25. října 1703 císařem Leopoldem I. na základě žádosti Františka Antonína Halleweila (ten daroval znaku města část svého erbu – orlí křídlo). O tento status přišly kolem roku 1946. Od 30. ledna 2007 byl obci status města vrácen.[9][10] V roce 1960 byly k městu připojeny Kovářovice a Zaječice. V letech 1960–1996 byly Pyšely součástí okresu Praha-východ,[11] od 1. ledna 1996 změnily s několika dalšími obcemi v ČR svoji okresní příslušnost.

Od 19. století jsou Pyšely vyhledávaným místem k rekreaci Pražanů, které přitahuje zdejší čerstvý vzduch, lesy a posázavská krajina. Pyšely byly navštěvovány i mnoha známými osobnostmi, mezi něž patřili např. Eliška Krásnohorská, Josef Lada, F. X. Šalda a Václav Špála. Do Pyšel jezdil i Tomáš Garrigue Masaryk, který zde byl od roku 1923 čestným občanem.[6]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1245 1001 934 865 938 978 1134 1102 1457 1275 1280 1116 1196 1744

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové[13]
  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Jílové
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové
  • 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[14]
  • 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady expozitura Jílové, soudní okres Jílové[15]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[16]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Jílové[17]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[18]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[19]
  • 1949 Pražský kraj, okres Říčany[20]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ
  • 1996 Středočeský kraj, okres Benešov[21]
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Pyšely (přísl. Borová Lhota, Nová Ves, 1125 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[22]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sirotčinec, společenstvo různých živností, sbor dobrovolných hasičů, 2 výrobny cementového zboží, 2 cihelny, továrna na knoflíky, lihovar, pila, stavební družstvo, velkostatek.
  • Služby (výběr): lékař, autodoprava, bio Sokol, drogerie, 2 hodináři, 6 hostinců, kapelník, knihař, kožišník, malíř, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pohřební ústav, 3 pokrývači, sklenář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Městská spořitelna v Benešově, Zemědělská záložna v Praze, 2 zahradníci, zednický mistr.

V obci Zaječice (přísl. Kovářovice, 296 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Pyšel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[23] 2 hostince, kolář, kovář, obchod s lahvovým pivem, obchod se smíšeným zbožím, stavitel, 2 trafiky, velkostatek.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Od 90. let 20. století zažívá město rozvoj související zejména s novou výstavbou při okrajích obce. Současně s tím trvale roste počet obyvatel (z necelých 1300 na konci 80. let na více než 2000 v roce 2020). Do místní občanské vybavenosti patří pošta, zdravotní středisko, základní škola (působící v obci přes 350 let),[24] mateřská škola, veřejná knihovna, několik obchodů a stravovacích zařízení. V letech 2009–2010 proběhla v obci kompletní rekonstrukce náměstí a jeho okolí.[25] Připravuje se také rekonstrukce místní základní školy.

V roce 2013 se zde natáčel seriál TV Nova Doktoři z Počátků. V seriálu hrají Martin Stránský, Václav Postránecký, Lenka Termerová, Nela Boudová, Martin Písařík, Halina Pawlowská, Uršula Kluková, David Prachař a další.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

Směrem na Čtyřkoly a na Vysokou Lhotu se nacházejí odbočky na silnici I/3, směrem na Nespeky odbočka na silnici II/603 (stará benešovská). Cesta do Pyšel z Prahy vlakem trvá 54 min.[26] (z Hlavního nádraží, 39 km), autobusem 58 min.[26] (od stanice metra Budějovická, 32 km). Vzdálenost Pyšel od okraje Prahy při cestě po dálnici D1 a následném odbočení na silnici I/3 u Mirošovic je asi 30 km.

Veřejná doprava 2012

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

V Pyšelích od roku 2003 působí divadelní soubor SDOL (Sbor Dobrovolných Ochotnických Liboherců), který má přes 30 členů a každý rok připravuje 1 až 2 premiéry divadelních her.[27] Na náměstí TGM sídlí dále Pyšelské muzeum (původně založené v roce 1937, obnovené 1996), které vystavuje stálou expozici zaměřenou na obec a její okolí.[28] Od 90. let ve městě vychází jednou měsíčně zpravodaj Městského úřadu Pyšelské listy. Významným kulturním centrem je také Fara Pyšely,[29] kde od roku 2007 probíhají malířská sympozia, koncerty, divadelní představení a občanská setkání.

V městě je rovněž aktivní fotbalový tým SK Pyšely, hrající od sezóny 2009/2010 I. A třídu (fotbalové hřiště se nalézá v ulici Na Košíku).[30]

Okolní krajina

Turistika[editovat | editovat zdroj]

V obci končí modře značená turistická trasa vedoucí od železniční zastávky kolem vrchu Obora (396 m n. m.) na Loretu. Dále zde začíná žlutě značená trasa směřující do Velkých Popovic (jedná se o cestu jdoucí lesnatou krajinou přes Gabrhele, Mokřany a Černý mlýn). Poblíž železniční zastávky prochází také dálková červeně značená trasa. Rozcestník turistických tras se nachází na náměstí.

Městem také prochází cyklistická trasa 0030 ze Senohrab do Nespek a začíná zde trasa 0028 směřující do Dobřejovic. Jedná se o trasy střední obtížnosti, vedoucí většinou po silnicích III. třídy nebo po účelových komunikacích.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 9 členů. Poslední komunální volby se konaly v roce 2018, účast dosáhla 54,06 % (764 odevzdaných obálek). Do zastupitelstva byli zvoleni kandidáti navržení uskupeními STAN (45,58 %, 4 mandáty), Občanská demokratická strana (31,32 %, 3 mandáty) a Sdružení nezávislých kandidátů Hasiči (23,09 %, 2 mandáty). Další volby se budou konat v roce 2022. Starostkou v roce 2018 se stala Ing. Štěpánka Bednářová /BezPP za STAN/, místostarosty pak Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr. h. c. /BezPP za STAN/ a Jan Kostrhoun /BezPP za SNK Hasiči/. Zastupitelé za ODS působí jako předsedové finančního a kontrolního výboru.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Pyšelích.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Zámek

Historie zdejšího panského sídla (původní tvrze) není zcela známa. Zámek je v Pyšelích prvně uváděn v roce 1587, kdy jsou jako majitelé panství uváděni Karel Mračský z Dubé s manželkou Maruší z Donína (ti na zámku jednou hostili i krále Fridricha Falckého). V období pobělohorských konfiskací byly Pyšely postoupeny Karlu Harrachovi. V dalším období se majitelé rychle měnili. Roku 1787, kdy byl majitelem Antonín Voračický z Paběnic, byl zámek přestavěn. V roce 1805, za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a kaple s východem ze zámku. V roce 1820 byl zámek opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku 1838 zbořena. Před rokem 1908 byl zámek uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku 1862, se zachoval kamenný barokní portál.

Fasáda zámku je jednoduchá, v přízemí obdélníková okna s parapety a polokruhovými zdobenými nadokenními poli, v druhém patře obdélníková okna. Na straně do zahrady je balkón na sloupech. U zámku se rovněž nachází park. V roce 1992 proběhla celková rekonstrukce zámku.[28] Zámek slouží od roku 1956 jako domov pro seniory a je veřejnosti nepřístupný.[31]

Kostel a fara[editovat | editovat zdroj]

V dolní části náměstí se nachází kostel Povýšení sv. Kříže. Je to stavba románského původu, slohově velmi blízká kostelu sv. Petra v Poříčí nad Sázavou. Pochází pravděpodobně z 12. století, jeho dnešní podoba je výsledkem několika přestaveb, zejména posledních dvou, které proběhly v letech 1781–1783 a 1861–1862 (tehdy byla přestavěna věž do nynější podoby). Na věži kostela visí gotický zvon z roku 1461. Uvnitř se nachází rokoková kazatelna, která sem byla převezena z jednoho ze zrušených pražských kostelů. Za pozornost dále stojí cínová křtitelnice z roku 1609 a železná litá deska se sv. Janem Křtitelem a s Ukřižovaným, která visí v místnosti před sakristií. Poblíž kostela se nachází pozdně barokní fara, postavená patrně v letech 1763–1765.[32] Ta je v od roku 2007 významným lokálním centrem poskytující prostor pro řadu uměleckých a občanských aktivit. Od roku 2012 zde sídlí občanské sdružení Fara Pyšely.[33]

Sochařská výzdoba[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází bohatá sochařská výzdoba, pocházející většinou z 18. století. Na náměstí před vchodem do zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého, u Loretánské kaple socha sv. Vojtěcha. Před kostelem jsou umístěny další čtyři sochy – sv. František z Assisi (u fary), sv. František Xaverský, sv. Anna a sv. Florián. Autory soch jsou pravděpodobně Jan Bedřich Kohl a Josef Platzer.[6] V místní části Nová Ves byl v roce 2010 v Ladově ulici odhalen pomník zimního krále Fridrich Falckého u příležitosti 390.výročí příjezdu krále do Pyšel.(Autor ak.sochař Michal Vitanovský). V Ladově ulici stojí též pozoruhodná novobarokní boží muka s mozaikami českých patronů od ak.mal. Jindřicha Vydry z roku 1992.

Loretánská kaple se hřbitovem

Loretánská kaple[editovat | editovat zdroj]

V dominantní poloze nad městem (419 m n. m.) se nachází barokní Loretánská kaple z roku 1699, zasvěcená Panně Marii. Dal ji postavit František Antonín Halleweil jako napodobeninu sv. Chýše v Loretu v Itálii. Záhy se stala vyhledávaným poutním místem, kterým zůstala až do doby svého uzavření za reforem císaře Josefa II. v roce 1781. Záchranu Lorety nakonec umožnilo rozhodnutí stejného císaře. Ten zakázal pohřbívat na hřbitovech uprostřed obcí, což byl i případ Pyšel. Původní hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže byl zrušen a nově zřízen v sousedství Lorety (1789), která byla následně přeměněna na hřbitovní kapli.

U příležitosti 300 let od postavení byla Loreta v roce 1999 celkově zrekonstruována. U stropu Lorety je zavěšena dělová koule, kterou sem dal umístit Halleweil jako projev díků za to, že při vpádu švédských vojsk byla tato koule vystřelena na jeho dům v Praze, aniž by jej poškodila.[34] Od Lorety je krásný výhled na širokou oblast středního Posázaví (vidět je například Čerčanský chlum, Neštětická hora a kostel sv. Klimenta nad obcí Lštění, v dálce pak i zámek Konopiště).

Dětský domov[editovat | editovat zdroj]

Dětský domov

Ve městě působí dětský domov (v Senohrabské ulici), jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Byl původně postaven v roce 1912 jako Útulek sv. Josefa pro sirotky a opuštěné děti, veden byl řádovými sestrami a svému účelu slouží od zprovoznění v roce 1913 dodnes (jedná se o jednu z mála budov od počátku postavenou pro účely tohoto typu zařízení).[5] Původní útulek se nacházel v Červeném Kostelci a Pyšely byly následně po jeho zrušení vybrány díky menší vzdálenosti od Prahy, vlakovému spojení i krásnému okolí.

Budova domova je dvouposchoďová, v přízemí se nachází zejména provozní zázemí a 1. ze šesti skupin, v 1. patře jsou byty pro další 4 skupiny. Ve 2.patře je poslední 6. skupina a ubytovna pro vychovatele. Suterén je využíván zejména pro zájmovou činnost dětí. Dětský domov se nachází v rozsáhlém areálu zámku, jehož druhá část slouží místnímu domovu pro seniory. K dětskému domovu patří hřiště, zelinářská zahrada a sad, areál je obklopen travnatými plochami se stromy.

Od roku 2004 působí zařízení jako domov rodinného typu (celkový počet dětí nesmí přesáhnout 48) a je určen pro děti od 3 do 18 let (popř. až do konce studia). Děti jsou zde rozděleny do 6 rodinných skupin maximálně po 8 (v jedné skupině jsou chlapci i dívky různého věku, při zachování sourozeneckých vazeb). Domov nedisponuje vlastní školou, děti proto docházejí do okolních škol.[35]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Celkový pohled na město (od Lorety)
    Celkový pohled na město
    (od Lorety)
  • Část náměstí TGM
    Část náměstí TGM
  • Rybník Prádlo
    Rybník Prádlo
  • Kaplička (pod kopcem Obora)
    Kaplička
    (pod kopcem Obora)
  • Okolní krajina
    Okolní krajina

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Z historie Pyšel [online]. zspysely.cz [cit. 2009-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-11. 
  5. ↑ a b c d VEJMELKA, Josef. Kronika obcí Zaječice - Kovářovice - Pyšely. Praha: Okresní dům osvěty Praha - Východ, 1970. S. 231. 
  6. ↑ a b c d SRNSKÁ, Zdeňka. Turistika – Kraj: Středočeský – Pyšely – Historie [online]. Rsport.cz, 2008 [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ CHVOJKA, Jiří. Náš kraj v době románské. Pyšelské listy. Květen, červen 2009, čís. 90, s. 10–11. Dostupné online [pdf]. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ LÍVA, Václav. Prameny k dějinám třicetileté války 1618-1625. Praha: [s.n.], 1951. S. 261. 
  9. ↑ Rozhodnutí č. 17 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Pyšely městem, Miloslav Vlček, 30. ledna 2007
  10. ↑ CHVOJKA, Stanislav. Pyšely znovu městem. Pyšelské listy. Březen 2007, čís. 71. Dostupné online [pdf]. [nedostupný zdroj]
  11. ↑ http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  14. ↑ Nařízení ministerie věcí vnitrných č. 119/1884 Sb.
  15. ↑ Nařízení vlády republiky č. 414/1921 Sb.
  16. ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  17. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  18. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  19. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  20. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  21. ↑ Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.
  22. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1448. (česky a německy)
  23. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1902. (česky a německy)
  24. ↑ Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích [online]. ZŠ T. G. Masaryka Pyšely, 2007-08-29 [cit. 2009-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-11. 
  25. ↑ VOSICKÝ, Stanislav. Rekonstrukce náměstí [online]. MěÚ Pyšely, 2009-02-03 [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Stav 07/09 podle idos.cz
  27. ↑ Archivovaná kopie. www.divadlopysely.estranky.cz [online]. [cit. 2009-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. 
  28. ↑ a b Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích [online]. ZŠ T. G. Masaryka Pyšely, 2007-08-29 [cit. 2009-07-05]. Kapitola Pyšelské muzeum - Z historie Pyšel. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-11. 
  29. ↑ Archivovaná kopie. www.farapysely.estranky.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-20. 
  30. ↑ Pavel Sisel dovedl Pyšely k postupu [online]. benesovsky.denik.cz, 2009-06-21 [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ http://www.domovproseniorypysely.cz/
  32. ↑ CHVOJKA, Petr. Pyšely 1295-1995. Praha: Regulus, 1995. S. 107. 
  33. ↑ Archivovaná kopie. www.farapysely.cz [online]. [cit. 2019-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-23. 
  34. ↑ SRNSKÁ, Zdena. Loreta v Pyšelích. Pyšelské listy. Leden-únor 2009, čís. 88. Dostupné online [pdf]. [nedostupný zdroj]
  35. ↑ http://www.ddpysely.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Pyšely
Části obce
Města, městyse a obce okresu Benešov
Benešov • Bernartice • Bílkovice • Blažejovice • Borovnice • Bukovany • Bystřice • Ctiboř • Čakov • Čechtice • Čerčany • Červený Újezd • Český Šternberk • Čtyřkoly • Děkanovice • Divišov • Dolní Kralovice • Drahňovice • Dunice • Heřmaničky • Hradiště • Hulice • Hvězdonice • Chářovice • Chleby • Chlístov • Chlum • Chmelná • Chocerady • Choratice • Chotýšany • Chrášťany • Jankov • Javorník • Ješetice • Kamberk • Keblov • Kladruby • Kondrac • Kozmice • Krhanice • Krňany • Křečovice • Křivsoudov • Kuňovice • Lešany • Libež • Litichovice • Loket • Louňovice pod Blaníkem • Lštění • Maršovice • Mezno • Miličín • Miřetice • Mnichovice • Mrač • Načeradec • Nespeky • Netvořice • Neustupov • Neveklov • Olbramovice • Ostrov • Ostředek • Pavlovice • Petroupim • Popovice • Poříčí nad Sázavou • Postupice • Pravonín • Přestavlky u Čerčan • Psáře • Pyšely • Rabyně • Radošovice • Rataje • Ratměřice • Řehenice • Řimovice • Sázava • Slověnice • Smilkov • Snět • Soběhrdy • Soutice • Stranný • Strojetice • Struhařov • Střezimíř • Studený • Šetějovice • Tehov • Teplýšovice • Tichonice • Tisem • Tomice • Trhový Štěpánov • Třebešice • Týnec nad Sázavou • Václavice • Veliš • Vlašim • Vodslivy • Vojkov • Votice • Vracovice • Vranov • Vrchotovy Janovice • Všechlapy • Vysoký Újezd • Xaverov • Zdislavice • Zvěstov
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pyšely&oldid=23684130“