Pyramidy v Güímaru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
pyramidy v Güímaru
Red pog.png
pyramidy v Güímaru
Umístění pyramid na ostrově Tenerife.

Pyramidy v Güímaru se nacházejí na severním okraji městečka Güímar na východním pobřeží ostrova Tenerife, jednoho ze španělských Kanárských ostrovů. Zahrnuje šest stupňovitých pyramid s obdélníkovými základy, které se nápadně podobají pyramidám zbudovaných MayiAztékyMexiku, avšak podle archeologických výzkumů byly postaveny v 19. století.[1][2][3]

Odhozené kameny[editovat | editovat zdroj]

Po dlouhý čas se věřilo, že pyramidy jsou pouze haldami vytvořenými původními místními rolníky, kteří kamení nalezené při orbě hromadili na okrajích svých polí, což je na Kanárských ostrovech obvyklá praxe. Záznamy místních lidí a staré obrázky ukazují, že podobné pyramidy dříve existovaly na mnoha místech ostrova, ale byly rozebrány pro předpokládanou zbytečnost a použity jako levný stavební materiál. Jen v samotném Güímaru bylo dříve devět pyramid, z nichž zůstalo pouze šest.

Současné pyramidy[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 pyramidy studoval známý výzkumník Thor Heyerdahl a zjistil, že nemohou být náhodnými haldami kamení. Například kameny v rozích pyramid jeví známky opracování a zem okolo byla před jejich budováním srovnána. Nejsou tvořeny kamením z blízkých polí, ale z lávových kamenů. Heyerdahl také odhalil zvláštní astronomickou orientaci pyramidy. V den letního slunovratu je možné z plošiny největší pyramidy vidět dvojí západ slunce – slunce zmizí za vysokým vrcholem hory, mine jej, znovu se objeví a zapadne podruhé za další horou. Všechny pyramidy mají schody na západní straně, na kterých lze ráno o zimním slunovratu kráčet přesně ke stoupajícímu slunci.

Navzdory svému výzkumu Heyerdahl nemohl ani určit stáří pyramid ani odpovědět na otázku, kdo je postavil. Nicméně je známo, že v jeskyni pod jednou z pyramid žili Guančové. Před španělskými výboji v 15. století, byl Güímar sídlem jednoho z deseti 'menceys' (králů) Tenerife.

Příznačné je, že podle zprávy zanechané Pliniem Starším byly Kanáry neobydlené až do časů Féničana Hanna Navigátora (asi 600 př. n. l.), nacházely se na nich však ruiny velkých budov. Původ Guančů také není zcela jasný. Cesta na Kanárské ostrovy z nejbližšího pevninského pobřeží v jižním Maroku je kvůli mořským proudům obtížná, z Evropy a Středozemního moře je však snazší.

Heyerdahl rozvíjel teorii, podle které Kanáry sloužily jako základny pro starověkou mořeplavbu mezi AmerikouStředozemím. Nejrychlejší cesta mezi těmito dvěma oblastmi vskutku protíná Kanárské ostrovy – byla použita také Kryštofem Kolumbem. Na počátku roku 1970 Heyerdahl ukázal, že plavba mezi Severní Amerikou a Karibikem je možná i s použitím starověkých metod – doplul na člunu Ra IIpapyru z Maroka na Barbados.

Roku 1998 bylo území 65 000 m² güímarských pyramid otevřeno veřejnosti jako etnologický park. Heyerdahl byl finančně podporován norským rejdařem Fredem Olsenem žijícím na Tenerife. Informační centrum seznamuje návštěvníky s Heyerdahlovými expedicemi a jeho teoriemi o pyramidách, ale jejich dataci do 19. století nezmiňuje. Dva pavilóny obsahují výstavy věnované Heyerdahlovi, modely jeho lodí, mezi jinými reprodukci Ra II v původní velikosti.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Maria Cruz Jiménez Gómez/Juan Francisco Navarro Mederos, El complejo de las morras de Chacona (Güímar, Tenerife): resultados del proyecto de investigación, XII Coloquio de Historia Canario-Americana (1996), Cabildo Insular de Gran Canaria, Las Palmas de Gran Canaria 1998, vol. 1.
  2. Juan Francisco Navarro Mederos/Maria Cruz Jiménez Gómez: El difusionismo atlántico y las pirámides de Chacona, in: Miguel Ángel Molinero Polo y Domingo Sola Antequera: Arte y Sociedad del Egipto antiguo. Madrid 2000, S. 246-249.
  3. Part of the preceding sections are based on the German wikipedia article Pyramiden von Güímar.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 28°19′21″ s. š., 16°24′45″ z. d.