Výživová doporučení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Pyramida výživy)
Skočit na: Navigace, Hledání

První výživové doporučení pro Českou republiku podle Společnosti pro výživu bylo vydáno v roce 1986, o tři roky později bylo inovováno. V roce 1994 následovalo Radou výživy Ministerstva zdravotnictví ČR výživové doporučení Jezte zdravě, žijte zdravě.

O deset let později vydává Společnost pro výživu Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR a v roce 2005 Ministerstvo zdravotnictví leták s názvem Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR. V roce 2012 předkládá Společnost pro výživu nejnovější inovovanou formu se stejným názvem.

Výživová pyramida a Zdravý talíř[editovat | editovat zdroj]

Nutrition-pyramid.jpg

Pyramida výživy je výživové doporučení, které slouží ke snadnější orientaci při výběru vhodných potravin pro dospělého a zdravého člověka. Existuje několik variant pyramid výživy, např. podle národností, věku, alternativního způsobu stravování, atd.

Pyramida výživy vychází ze současných poznatků o vlivu výživy na zdraví. Potraviny jsou voleny tak, aby byla denně zajištěná přiměřená dávka bílkovin, zdravých druhů tuků a sacharidů, dostatek vitamínů, minerálních látek a vlákniny.[1]

Potraviny ležící v základně, bychom měli jíst nejčastěji a v největším množství. Směrem k vrcholu by se měly potraviny objevovat méně až výjimečně. Vhodnější potraviny jsou umístěny v levé části pyramidy, např.: měli bychom jíst větší dávky zeleniny než ovoce, v dalším poschodí je vhodnější jogurt než mléko atd.

V USA nahradili Pyramidu výživu v roce 2011 tzv. Zdravým talířem, kde je kladen větší důraz na jednotlivé složky potravy než na samotné konkrétní potraviny, aby lépe pokryly odlišné potravinové zvyklosti v kulturně i výživově velmi rozrůzněné zemi.

Výživové doporučení pro obyvatele České republiky [2][editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 byl přijat pracovní dokument komise Evropských společenství, dokument byl sjednocen s výživovými cíli pro Evropu (WHO). Společnost pro výživu dokument vzala na vědomí a vydává v roce 2012 inovované Výživové doporučení pro obyvatelstvo ČR, které zní následovně:

  • upravení příjmu celkové energetické dávky u jednotlivých populačních skupin v souvislosti s pohybovým režimem tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi jejím příjmem a výdejem pro udržení optimální tělesné hmotnosti v rozmezí BMI 18-25 u dospělých, u dětí v rozmezí mezi 10 - 90 percentilem referenčních hodnot BMI nebo poměru hmotnosti k výšce dítěte. U dětí s nitroděložním růstovým opožděním by neměl být při zajištění jejich přiměřeného růstu a vývoje energetický příjem nadměrně navyšován, aby nedocházelo k rozvoji jejich pozdější obezity
  • snížení příjmu tuků u dospělé populace tak, aby celkový podíl tuku v energetickém příjmu nepřekročil 30 % optimální energetické hodnoty (tzn. u lehce pracujících dospělých cca 70 g na den), u vyššího energetického výdeje 35 %. U dětí by se měl podíl tuku na celkovém energetickém příjmu postupně snižovat tak, aby ve školním věku tvořil 30 - 35% energetického příjmu a dále odpovídal doporučením dospělých
  • příjem nasycených mastných kyselin by měl být nižší než 10 % (20 g), polyenových 7 - 10 % z celkového energetického příjmu. Poměr mastných kyselin řady n-6:n-3 maximálně 5:1. Příjem trans-nenasycených mastných kyselin by měl být co nejnižší a neměl by překročit 1 % (cca 2,5 g/den) z celkového energetického příjmu
  • snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den (s optimem 100 mg na 1000 kcal, včetně dětské populace)
  • snížení spotřeby přidaných jednoduchých cukrů na maximálně 10 % z celkové energetické dávky (tzn. u dospělých lehce pracujících cca 60 g na den), při zvýšení podílu polysacharidů. U nekojených dětí má významnou roli příjem oligosacharidů s probiotickým účinkem k podpoře rozvoje adekvátní střevní mikroflóry
  • snížení spotřeby kuchyňské soli (NaCl) na 5 - 6 g za den a preferenci používání soli obohacené jodem. U starších lidí kde je častěji sledovaná hypertenze a další onemocnění, snížení příjmu soli pod 5 g na den. V kojeneckém věku stravu zásadně nesolíme, v pozdějším dětském věku užíváme sůl úměrně potřebám dítěte
  • zvýšení příjmu kyseliny askorbové (vitamínu C) na 100 mg denně, u dětí v rámci odpovídajících doporučení
  • zvýšení příjmu vlákniny na 30 g za den u dospělých, u dětí od druhého roku života 5 g + počet gramů odpovídajících věku (rokům) dítěte

Další výživová doporučení[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. Praha: Grada Publishing, 2004.
  2. http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html