Pustá Kamenice
| Pustá Kamenice | |
|---|---|
 Kostel svaté Anny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Polička |
| Obec s rozšířenou působností | Polička (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′22″ s. š., 16°5′9″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 321 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,30 km²[2] |
| Katastrální území | Pustá Kamenice |
| Nadmořská výška | 620 m n. m. |
| PSČ | 569 82 |
| Počet domů | 164 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pustá Kamenice 64 569 82 Borová u Poličky obec@pustakamenice.cz |
| Starosta | Jaroslav Sklenář, DiS. |
| Oficiální web: www | |
  Pustá Kamenice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578631 |
| Kód části obce | 136824 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pustá Kamenice (německy Wüst Kamenitz[4]) je obec nacházející se v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 321[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci, staré uhlířské osadě, se datuje k roku 1392. Název obce byl nejspíše odvozen tak, že „Pustá“ má původ od pusté krajiny a „Kamenice“ od starého významu slova kamenice, které původně znamenalo kamennou komoru, nepochybně část vesnického obydlí, kde se mimo jiné uchovávaly potraviny. Jiné vysvětlení přívlastku Pustá pochází z období třicetileté války, kdy byla obec zničena Švédy. Zmiňuje se však o ní již v církevních zápisech z doby Karla IV. V dobách husitských válek byla úplně obyvateli opuštěna, následkem toho zpustla a odtud prý její název Pustá. Je zřejmé, že obec bude ještě o několik desítek let starší než sousední obce Krouna, Otradov atd. Staršímu datu vzniku obce napovídá též zmínka o prvním dřevěném kostelíku v obci, který byl vybudován zdejšími obyvateli kolem roku 1350.
Při sčítání lidu v roce 1584 žilo v obci 15 usedlých lidí. Po třicetileté válce, v roce 1561 měla vesnice 11 domů a žilo v nich 35 obyvatel. Sedlák žádný, samí zahradníci (majitelé pouhých zahrad bez pole). Tímto je dáno také to, že zdejší lidé byli nejdříve uhlíři (pálili v milířích uhlí ze dřeva, kterého zde byl vždy dostatek). Teprve po vykácení hlubokých lesů, které se zde rozprostíraly, se postupně stávali rolníky.
V roce 1930: „Rozloha obce činí 1531 ha 44 a, počet obyvatel 993, domů 136. Je tu obecní úřad, farní úřad katolický, lesní revírní správa, dva mlýny, pila (vodní), tírna Inu. Z domácího průmyslu zastoupeno je tkalcovství jutových koberců a vyšívání bílého prádla. Velkostatek Thurn-Taxise má v katastru obce lesy v rozloze 1030 ha. Spořitelní a záložní spolek pro Pustou Kamenici a okolí (kampelička), obecní knihovna o 330 svazcích, knihovna Hosp. čten. spolku o 160 svazcích a Spolek divad. Ochotníků pečují o další sebevzdělání občanu. Fr. Černý“[5]
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. V roce 1742 prokazatelně odešli z Pusté Kamenice do Münsterbergu v pruském Slezsku: Krčil Norbert, Krčil Václav a Krčil Mikuláš s rodinami, a Svoboda Jan.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svaté Anny
- Pomník zastřelených občanů v lese na hranici okresů
- Evangelický hřbitov v Pusté Kamenici
Přírodní památky[editovat | editovat zdroj]
- Mlynářova lípa – významný strom
- Lípa svobody – významný strom
- Hápův javor – významný strom
- Kamenická voda – mokřadní louky a koryto potoka
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází regionální železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče se zastávkami Pustá Kamenice a Pustá Kamenice zastávka. Rozhodnutím Pardubického kraje má však být od konce roku 2011 nadále provozována pravidelná osobní doprava pouze ve směru do Svitav (až na víkendové rekreační vlaky).[7] V roce 2013 však došlo k obnovení provozu.
Autobusy využívají jedinou příjezdovou cestu do obce, která ji spojuje se silnicí I/34.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Obecní úřad -
U školy -
Čp. 59 -
Čp. 95
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Vysokomýtsko, vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském, vydáno roku 1931.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ↑ Obce na trati Žďárec - Pustá Kamenice chtějí obslužnost Chrudimský deník, 4. 5. 2011.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pustá Kamenice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kamenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pustá Kamenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- dokument České rozhlasu o historii obce
