Purkyňova vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šíření elektrického vzruchu převodním systémem. Terminální fázi zajišťují Purkyňova vlákna.

Purkyňova vlákna (lat. rami subendocardiales) se nacházejí v srdečním svalu, konkrétně v komorách, jakožto poslední výběžky převodního systému srdečního.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Z celého převodního systému byla tato vlákna objevena jako první Janem E. Purkyně, protože je lze na srdcích větších savců vidět ve formě světlé linky pod endokardem (vnitřní stěnou srdeční). Vlákna jsou složená ze svalových buněk (myocytů), která jsou typické pro Purkyňova vlákna. Často mají kontakt s pracovním myokardem.

Purkyňova vlákna jsou součástí převodního systému srdečního, který určuje srdeční činnost, tj. systolu a diastolu. Díky danému směru Purkyňových vláken se kontrakce šíří od hrotu srdce k bázi srdeční (místo, kde vstupují a vystupují cévy ze srdce), a to má za následek pumpování krve do aorty (srdečnice) a do truncus pulmonalis (kmenu plicnice), což způsobuje vyprázdnění (ejekci) levé i pravé komory srdeční.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]