Pupalkovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pupalkovité

Pupalka Oenothera erythrosepala
Pupalka Oenothera erythrosepala
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď: pupalkovité (Onagraceae)
Juss., 1789

Pupalkovité (Onagraceae, alternativně Oenotheraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené po celém světě. Z našich rostlin sem náleží pupalka, vrbovka a čarovník, z pěstovaných rostlin zejména fuchsie.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Čarovník pařížský (Circaea lutetiana)

Pupalkovité jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny, keře, výjimečně i stromy dorůstající výšky až 30 metrů. Listy jsou jednoduché, zpravidla vstřícné, u některých zástupců přeslenité nebo střídavé, se zpeřenou žilnatinou. Čepel listů je celokrajná, zubatá až peřeně členěná. Palisty jsou drobné a opadavé nebo chybějí. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy.

Květy jsou pravidelné nebo souměrné, oboupohlavné nebo řidčeji jednopohlavné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích. Kališní i korunní lístky jsou volné, nejčastěji 4-četné, řidčeji 2 nebo až 7-četné. Kalich je zelený nebo zbarvený, korunní lístky mohou být nehetnaté. U některých zástupců koruna chybí. Nápadným a charakteristickým znakem této čeledi je trubkovitá až nálevkovitá češule (hypanthium) nad semeníkem, nesoucí na vrcholu kališní a korunní lístky. Tento útvar chybí pouze u rodu zakucelka (Ludwigia). Tyčinek je stejný počet nebo dvojnásobek než kališních cípů, zřídka je jejich počet redukován. Semeník je spodní, počet plodolistů i komůrek odpovídá počtu kališních lístků. Čnělka je jediná, s hlavatou nebo laločnatou bliznou. Plodem je tobolka, bobule nebo oříšek. Semena jsou drobná, bez endospermu.[1][2][3]

Čeleď obsahuje asi 650 druhů ve 22 rodech[4]. Největší rody jsou vrbovka (Epilobium, asi 160 druhů), pupalka (Oenothera, 120 druhů), fuchsie (Fuchsia, 110 druhů) a zakucelka (Ludwigia, 80 druhů).[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pupalkovité jsou celosvětově rozšířenou čeledí. Centrum největší druhové diversity je v západních oblastech Severní Ameriky.[2], druhotné centrum je v Andách a tropické Jižní Americe.[5]

V naší květeně jsou zastoupeny rody vrbovka (Epilobium), pupalka (Oenothera) a čarovník (Circaea). V západní a střední Evropě se mimo tyto rody vyskytuje ještě zakucelka bahenní (Ludwigia palustris), považovaná u nás za vyhynulý druh. Mnoho druhů pupalek pochází ze Severní Ameriky a v Evropě zdomácněly.[3][6]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy pupalkovitých produkují nektar a jsou nejčastěji opylovány hmyzem, zejména včelami, lišaji a jinými můrami a mouchami. Květy fuchsií jsou často opylovány ptáky (v tropické Americe kolibříky, na Novém Zélandu medosavkami). Asi polovina druhů čeledi je samosprašná. U některých rodů je samoopylení zabráněno protandrií (vrbovka, Clarkia, Lopezia), u jiných protogynií (fuchsie). Některé druhy fuchsií jsou dvoudomé.[5]

Semena ze suchých plodů bývají šířena větrem, vodou nebo mravenci. U některých zástupců jsou semena okřídlená (Hauya) nebo s chomáčem prodloužených chlupů (vrbovka).[5] Bobule fuchsií vyhledávají ptáci. Oříškovité plody čarovníku mají na povrchu háčkovité chlupy a snadno se přichytí na srsti zvířat.[5]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď pupalkovité je jasně definovaná a monofyletická skupina. Rod Ludwigia tvoří sesterskou větev všech ostatních rodů.[5]

V současné taxonomii je čeleď členěna na dvě podčeledi:

  • Jussiaeoideae (syn. Ludwigioideae - jen rod Ludwigia, chybí hypanthium, čnělka je krátká
  • Onagroideae - ostatní rody, s hypanthiem a dlouhou čnělkou

Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG čeleď kyprejovité (Lythraceae).[4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Druhy s nápadnými květy, zvláště fuchsie, pupalka a lokanka jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[2]

Pupalkový olej, získávaný ze semen pupalky dvouleté a příbuzných druhů, je široce používán jako potravní doplněk při dermatitidách, premenstruačním syndromu a při vysoké hladině cholesterolu.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Camissonia, Cammissoniopsis, Chamerion, Chylismia, Chylismiella, Circaea, Clarkia (+ Godetia), Epilobium, Eremothera, Eulobus, Fuchsia, Gaura, Gayophytum, Gongylocarpus, Hauya, Holmgrenia, Lopezia, Ludwigia, Megacorax, Oenothera, Taraxia, Tetrapteron, Xylonagra[4][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Flora of China: Onagraceae [online]. . Dostupné online.  
  2. a b c d JUDD, et al.. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.] : Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.  
  3. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.  
  4. a b c STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  5. a b c d e SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 069111694.  
  6. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  7. The Plant List [online]. . Dostupné online.