Publius Aelius Paetus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Publius Aelius Paetus (okolo 240 – 174 př. n. l.) byl římský konzul. Byl to prominentní spojenec a podporovatel Scipia Africana, se kterým byl roku 199 př. n. l. zvolen cenzorem.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V Liviových Dějinách od založení Města se vyskytuje pouze párkrát. V roce 202 př. n. l. se stal velitelem jízdy Magister equitum. Byl zvolen praetorem a v roce 201 př. n. l. se stal společně s Gnaem Corneliem Lentulem římskými konzuly.

V tomto roce sjednal dohodu s ligurským kmenem Ingaunů. Byl také jmenován jedním z deseti decemvirů, kteří měli za úkol rozdělit pozemky mezi veterány z vojska Scipia Africana. Jednalo se o oblast Samnia a Apulie.

Zemřel v roce 174 př. n. l. během morové nákazy, která postihla Řím. Jeho syn Quintus Aelius Paetus se stal konzulem v roce 167 př. n. l.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Publius Aelius Paetus byl zřejmě starší syn Quinta Aelia Paeta, praetora, který byl zabit v bitvě u Kann v srpnu roku 216 př. n. l. Jeho mladším bratrem byl Sexta Aelia Paeta Cata, který se stal v roce 198 př. n. l. konzulem a o čtyři roky později cenzorem. Nejlépe je známý díky Cicerovi jako právník a komentátor Zákona dvanácti desek.

Mezi jejich předky mohl patřit Publius Aelius Paetus, velitel jízdy Magister equitum a od roku 337 př. n. l. římský konzul. Dalším příbuzným mohl být také Gaius Aelius Paetus – konzul zvolený v roce 286 př. n. l.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Publius Aelius Paetus na anglické Wikipedii.