Psilocybin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Psilocybin
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název [3-(2-dimethylaminoethyl)-1H-indol-4-yl] dihydrogenfosfát
Sumární vzorec C12H17N2O4P1
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 284,25 g/mol
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Psilocybin je psychedelický indol ze skupiny tryptaminů, obsažený v různých druzích hub, například rodu Psilocybe (lysohlávka), Panaeolus (kropenatec), Stropharia (límcovka) nebo Gymnopilus (šupinovka). Mnozí uživatelé těchto hub je považují za prostředek k získání náboženské či transcendentní zkušenosti (entheogen) nebo k meditaci.

Biochemie a toxicita[editovat | editovat zdroj]

Psilocybin (O-fosforyl-4-hydroxy-N,N-dimethyltryptamin) se v těle v kyselém prostředí účinkem enzymů fosfatáz defosforyluje na farmakologicky účinný psilocin. Ten potom působí jako částečný agonista k receptorům 5-HT2A v mozku, a napodobuje tak působení serotoninu.[1] Akutní toxicita psilocybinu je poměrně nízká, orální LD50 u krys je 280 mg/kg, tedy asi poloviční než u kofeinu. Při intravenózním podání králíkům je LD50 asi 12,5 mg/kg.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Švýcarský chemik Albert Hofmann, objevitel LSD, byl koncem 50. let minulého století první, kdo z hub izoloval psilocybin i psilocin, určil jejich chemickou strukturu a také je uměle syntetizoval. Sám vyzkoušel psychotropní účinky těchto látek na sobě. V roce 1961 zkoušeli američtí psychologové Timothy Leary a Richard Alpert na Harvardově univerzitě psilocybin jako prostředek pro léčbu poruch osobnosti. Psilocybin se stále příležitostně zkoumá např. jako potenciální lék při obsedantně-kompulzivní poruše [3] nebo prostředek pro zmírnění utrpení pacientů v terminálních stadiích nádorových onemocnění.[4][5][6] [7] Psilocybin jako čistá látka a kontrolovaná substance byl a stále je velmi obtížně dostupný. Už od 60. let minulého století proto téměř všichni rekreační uživatelé znají jeho účinky pouze prostřednictvím hub, které ho obsahují.

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Účinky psilocybinu jsou vysoce nepředvídatelné a variabilní a jako u ostatních psychedelik (halucinogenů) velmi závisejí na dávce i na momentálním psychickém stavu uživatele. Patří mezi ně dezorientace, letargie, ale také euforie, změněné smyslové vnímání (zesílení nebo zkreslení barev, iluze geometrických tvarů, pseudohalucinace). Typický je pocit zpomalení času.[8] [9] Po vyšších dávkách psilocybinu má uživatel sklony k introspekci, mohou se dostavit pocity depersonalizace, extatické pocity, duchovní a mystické prožitky, pocity spojení s celým lidstvem či s celým vesmírem. Řidčeji se ale mohou dostavit i velmi nepříjemné až děsivé pocity silné dezorientace, panika a paranoia, označované slangově jako "špatný trip" (bad trip). Výjimečně může psilocybin vyvolat i dlouhodobé psychické poruchy.[10] Mezi poměrně typické tělesné účinky psilocybinu patří pocit chladu, mírný třes a nutkavé zívání.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Passie T, Seifert J, Schneider U, Emrich HM.. The pharmacology of psilocybin.. Addict Biol.. 2002, roč. 7, čís. 4, s. 357–64. DOI:10.1080/1355621021000005937. PMID 14578010.  
  2. NLM
  3. Moreno FA, Wiegand CB, Taitano EK, Delgado PL.. Safety, tolerability, and efficacy of psilocybin in 9 patients with obsessive-compulsive disorder. J Clin Psychiatry. 2006, roč. 67, čís. 11, s. 1735–40. PMID 17196053.  
  4. Psychopharmacology of Psilocybin in Cancer Patients - ClinicalTrials.gov
  5. http://psychedelics.com/psilocybe/psilocybin.html The Hallucinogenic Way of Dying
  6. Lewis, Judith. "The Hallucinogenic Way to Die." LA Weekly. Mar. 2004:AlterNet
  7. http://www.bpru.org/cancer/ recruitment notice for psilocybin clinical trial
  8. Fischer R, England SM, Archer RC, Dean RK. Psilocybin reactivity and time contraction as measured by psychomotor performance. Arzneimittelforschung. February 1966, roč. 16, čís. 2, s. 180–5. PMID 6014013.  
  9. Wittmann M, Carter O, Hasler F, et al. Effects of psilocybin on time perception and temporal control of behaviour in humans. J. Psychopharmacol. (Oxford). January 2007, roč. 21, čís. 1, s. 50–64. Dostupné online. DOI:10.1177/0269881106065859. PMID 16714323.  
  10. Espiard ML, Lecardeur L, Abadie P, Halbecq I, Dollfus S.. Hallucinogen persisting perception disorder after psilocybin consumption: a case study. Eur Psychiatry. 2005, roč. 20, čís. 5-6, s. 458–60. DOI:10.1016/j.eurpsy.2005.04.008. PMID 15963699.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]