Prácheňsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Prácheňsko je historické správní území českého království a rovněž etnografický subregion Pošumaví.[1] Nachází se na rozhraní současných krajů Jihočeského, Plzeňského a okrajově i Středočeského. Zhruba se shoduje s povodím Otavy. Jeho střediskem byl Písek, dále sem patřily Březnice, Horažďovice, Prachatice, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vodňany nebo Volary.

Písek - dřívější „srdce“ Prácheňska
Nejstarší vyobrazení Prácheňského kraje na Aretinově mapě 1619.

Historie

Jako správní jednotka (kraj) existovalo od 13. století až do reformy krajského uspořádání v letech 1849–1850, kdy bylo rozděleno mezi kraj Českobudějovický a Plzeňský. Roku 1855 bylo nakrátko obnoveno jako Písecký kraj, ale roku 1862 zrušením krajů zaniklo jako správní jednotka definitivně.[2] Pozdější správní reformy let 1920, 1949, 1960 i 2000 potvrdily rozdělení historického Prácheňska mezi kraj Budějovický (resp. Jihočeský) a Plzeňský (resp. Západočeský).

Oživení se tento historický kraj dočkal v roce 2010, kdy se Prácheňsko stalo čtrnáctým regionem v rámci Asociace regionálních značek, která zaštiťuje certifikované značení regionálních výrobků a služeb. Místní výrobky tak používají označení „PRÁCHEŇSKO regionální produkt“ a grafickou značku, které představuje stylizovanou podobu hradu Prácheň.[3]

Pojmenování

Prácheňsko se nazývá podle někdejšího hradu Prácheň u Horažďovic, který byl původním správním střediskem kraje. Označení Prácheňsko je v oblasti dodnes poměrně živé, používá se v turistických a regionálních publikacích i mezi obyvateli jako vyjádření místní identity.

Vymezení

Tento kraj měl hraniční čáru procházející v blízkosti: Železná Ruda - Sušice - Kasejovice - Rožmitál pod Třemšínem - Milín u Příbrami - dále šla hranice zhruba po řece Vltavě k Českým Budějovicům , přesněji k Hluboké nad Vltavou , kde uhýbala směrem k Lhenicím, před Lhenicemi šla dále k jihu k dnešním břehům Lipna u Horní Plané a k hranici s Bavorskem. Do 16. století zahrnoval Prácheňský kraj i střední Povltaví a Brdy; toto území později tvořilo kraj Berounský.

Podle současného členění je území historického Prácheňska tvořeno zhruba okresy Písek, Strakonice, a částmi okresů Prachatice, Klatovy a Příbram.

Dnešní regionální značka Prácheňsko pokrývá o něco menší území: Zpočátku byl vymezen okresy Písek a Strakonice (bez několika obcí na jihu Strakonicka), v roce 2016 od něj bylo odděleno území obce s rozšířenou působností Milevsko, které se stalo součástí regionu Toulava.

Osídlení

Čtvrtinu obyvatel, převážně v regionu Böhmerwald (Šumava, Gabreta) ale s menšinami i v dalších větších městech a obcích dále ve vnitrozemí tvořili německy hovořící občané. Další menšinou, usídlenou především v malých poddanských městech (Čkyně, Kasejovice…) i ve větších královských městech (Vodňany, Písek…) tvořilo obyvatelstvo židovského původu. Tito občané se většinou živili jako drobní obchodníci. Jejich ghetto ve městě Kasejovice (kde tvořili až 11 % populace) zůstalo dodnes zachováno, jako velmi vzácné memento z ne vždy slavné minulosti. Velmi malou menšinou, někdy pronásledovanou, tvořili částečně kočující Romové. Výše jmenované národy lze považovat za původní prácheňské obyvatelstvo.

Nejstarším sídlem kraje byl hrad Prácheň poblíž dnešních Horažďovic, již v dávném středověku (13. století) přešla funkce sídla kraje na (Nový) Písek, který ve funkci krajského města vydržel až do konce v  polovině 19. století. Město Písek má dodnes atmosféru nepodobnou běžným českým okresním městům; zůstala zde výrazná paměť slavných dob jednoho z nejvýznamnějších center v zemi.

Sídla v kraji Prácheňském r. 1654

Místa v Kraji Prácheňském z r. 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

Města

Jméno města stav obyvatel r. 1702*[4] počet budov r. 1830 obyvatelstvo přítomné r. 1830 obyvatelstvo domácí r. 1830[5]
Písek královské krajské město 1391 469 5445 5112
Sušice královské město 401 2893 2978
Horažďovice poddanské, panské město, panství Horažďovice 817 240 1793 1900
Strakonice poddanské, duchovní město, panství Strakonice 632 407 3825 3511
Prachatice poddanské, panské město, panství Prachatice 564 326 2529 2560
Netolice poddanské, panské město, panství Netolice 309 1938 1969
Březnice poddanské, panské město, panství Březnice 240 1943 1998
Vodňany poddanské, panské město, panství Vodňany 563 316 2104 2081
Volyně poddanské, duchovní město, panství Volyně 516 215 1531 1571
Kašperské Hory královské horní město 477 197 1684 1715
Vimperk poddanské, panské město, panství Vimperk 443 206 1617 1642
Blatná poddanské, panské město, panství Blatná 287 227 1496 1570
Stříbrné Hory poddanské, panské město, panství Nalžovy 107 631 667

(*r. 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)

Městečka

Jméno Městečka stav počet budov r. 1830 obyvatelstvo přítomné r. 1830 obyvatelstvo domácí r. 1830[6]
Vlachovo Březí, poddanské, rytířské městečko, statek Vlachovo Březí 259 2057 2124
Volary, poddanské, panské městečko, panství Volary 222 2048 2045
Hluboká nad Vltavou, poddanské, panské městečko, panství Hluboká a Dříteň 179 1785 1774
Rožmitál pod Třemšínem , poddanské, duchovní městečko, panství Rožmital 251 1648 1666
Kasejovice, poddanské, panské městečko, panství Lnáře 217 1238 1283
Protivín, poddanské, panské městečko, panství Protivín a Skočice 127 1231 1242
Sedlice, poddanské, panské městečko, panství Sedlice 167 1226 1235
Mirotice, poddanské, rytířské městečko, statek Mirotice 148 1105 1222
Bavorov, poddanské, panské městečko, panství Netolice 196 1194 1219
Husinec (okres Prachatice), poddanské, panské městečko, panství Vimperk a Drslavice 154 1147 1139
Lhenice, poddanské, panské městečko, panství Netolice 154 1069 1101
Mirovice, poddanské, panské městečko, panství Orlík a Zvíkov 122 1027 1031
Kolinec, poddanské, panské městečko, statek Kolinec 115 918 994
Strunkovice, poddanské, panské městečko, panství Netolice 130 882 904
Velhartice, poddanské, rytířské městečko, statek Velhartice 123 856 875
Štěkeň, poddanské, panské městečko, panství Štěkeň, Čechnice Řepice 107 752 775
Záblatí, poddanské, panské městečko, panství Vimperk a Drslavice ? 655 671
Rabí, poddanské, rytířské městečko, statek Rabí 94 536 540
Katovice (okres Strakonice), poddanské, panské městečko, panství Střela a Hoštice 78 530 547
Rejštejn, horní městečko 67 496 522
Radomyšl, poddanské, duchovní městečko, panství Strakonice 95 510 496
Hory Matky Boží, horní městečko 75 444 457
Hartmanice, poddanské městečko majetek královského města Sušice 59 323 333
Purkarec, poddanské, panské městečko, panství Hluboká a Dříteň
Jinín, poddanské, panské městečko, panství Sedlice
Hrádek (okres Klatovy), poddanské, rytířské městečko, statek Hrádek
Heřmaň (okres Písek), poddanské městečko majetek královského města Písku

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Etnografický subregion Prácheňsko
  2. ↑ Ondřej Kryštof Kolář: Prácheňsko v historii a současnosti
  3. ↑ PRÁCHEŇSKO - regionální produkt® : již 14. značka pro místní produkty zapojená do ARZ - ARZ. Regionální značky [online]. [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  5. ↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]
  6. ↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [3]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prácheňsko&oldid=14308759“