Pryšec kosmatý
 Pryšec kosmatý | |
|---|---|
 Pryšec kosmatý (Euphorbia illirica) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | pryšcovité (Euphorbiaceae) |
| Rod | pryšec (Euphorbia) |
| Binomické jméno | |
| Euphorbia illirica Lam., 1788 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pryšec kosmatý (Euphorbia illirica) je vytrvalá, málo četná bylina vyskytující se na vlhkých místech. Je jedním z více než pětadvaceti druhů pryšců vyrůstajících v české přírodě a je považován za vzácný druh ohrožený vyhynutím. Jeho vědecké jméno prošlo v nedávné minulosti několika změnami, např. ještě nedávno mu bylo přisuzováno jméno Euphorbia villosa a předtím zase Tithymalus villosus.[1][2][3]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rostlina má centrum výskytu v jižní Evropě, odkud přesahuje do střední Evropy a ostrůvkovitě až na Ukrajinu a do Turecka. Arelu má i severní Africe v Alžírsku.
V České republice se řídce vyskytuje v Českém středohoří a v Polabí, na střední a jižní Moravě a v jihovýchodě Bílých Karpat, kde je koncentrováno nejvíce lokalit. Je hemikryptofyt, který obvykle roste v termofytiku až mezofytiku do nadmořské výšky okolo 400 m. Řada jeho stanovišť se nachází v chráněných územích, jsou to např. národní přírodní rezervace Čertoryje, přírodní rezervace Dolnoněmčanské louky i Plané loučky a dále přírodní památka Daliboř.[1][2][4][5]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Osídluje vlhké, i pouze střídavě vlhké louky, křoviny v blízkosti vodních toků nebo nádrží i mokré, prosvětlené listnaté lesy. Nejlépe roste na trvale mokrých, zastíněných půdách s dostatkem humusu, které jsou dusíkem i minerálně bohaté a mají vápnité podloží. Někdy vyrůstá i na druhotných stanovištích, jako jsou zavlhlé navážky nebo náspy.
Při poranění listu nebo lodyhy rostlina mléčí, vytékající tekutina obsahuje estery forbolu a toxické terpenoidní alkoholy, při potřísnění kůže způsobuje její zarudnutí a při styku se sliznicí nebo okem zánětlivé onemocnění, obzvlášť nebezpečná je pro děti.[2][6][7]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalá, v trsu vyrůstající rostlina s lodyhami vysokými 40 až 80 cm, vybíhajícími z hrubého, vícehlavého oddenku. Lodyhy jsou přímé, podélně rýhované a v horní části z nich odbočují bezkvěté větvičky, které se později prodlužují. Lodyhy jsou střídavě porostlé přisedlými listy dlouhými 2 až 5 cm a širokými 1 až 2 cm. Jejich čepele jsou kopinaté či vejčité, bázi mají srdčitou a vrchol tupě špičatý, v dolní části bývají celokrajné a v horní jemně zubaté. Oboustranně jsou šedě zelené a roztroušeně až hustě chlupaté, starší olysávají. Listeny okolíků jsou vejčité, žlutozelené, na konci zašpičatělé a po obvodě celistvé nebo v horní části řídce zubaté.
Květenství cyathia vyrůstají v koncových i úžlabních lichookolících zpravidla s pěti větvemi, které se dále dvakrát vidličnatě rozvětvují. Jednotlivé zákrovní listence bývají vejčité či obvejčité, mají vnořenou střední žilku a jsou zářivě žlutě zbarvené. Nad listenci vykvétají drobné, žluté, bezobalné květy s pěti tyčinkami a pestíkem vytvořeným ze tří plodolistů. Žlázky s nektarem jsou příčně oválné, bez přívěsků, nejprve jsou žluté a později červenají.
Plod je kulovitá, 3,5 až 4 mm velká, trojpouzdrá tobolka, která bývá na povrchu lysá až roztroušeně chlupatá a někdy jemně bradavčitá. Obsahuje četná vejcovitá semena asi 2,5 mm dlouhá, která jsou tmavohnědá a na povrchu hladká. Rostliny se v přírodě rozšiřují semeny nebo oddenky.[1][2][4][6][7]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Následkem úbytků vhodných lokalit se pryšec kosmatý vyskytuje stále méně často a stává se z něj druh ohrožený vymizením z české krajiny. Pro svou vzácnost je klasifikován jako ohrožený druh, a to jak v "Červeném seznam cévnatých rostlin České republiky 3. edice" z roku 2012 (C3), tak i ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb" (§3).[4][8][9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Pryšec kosmatý, s. 96–97.
- ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Pryšec kosmatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.06.2017 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 14.06.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ a b c DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Pryšec kosmatý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 05.09.2009 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2017: Euphorbia villosa [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2017-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 3. Praha: Academia, 1992. 542 s. ISBN 80-200-1090-4. Kapitola Pryšec kosmatý, s. 324.
- ↑ a b FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Mliečnik huňatý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2017-06-14]. S. 418–420. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 14.06.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pryšec kosmatý na Wikimedia Commons 
Taxon Euphorbia illirica ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření pryšce kosmatého v ČR
