Pryšec chvojka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pryšec chvojka

Pryšec chvojka
Pryšec chvojka
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: pryšcovité (Euphorbiaceae)
Rod: pryšec (Euphorbia)
Binomické jméno
Euphorbia cyparissias

Pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) je jedovatá vytrvalá bylina z čeledi pryšcovitých

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • hadí mléko
  • Tithymalus cyparissias

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Vědecké jméno Euphorbia pochází pravděpodobně podle řeckého euforbós = dobře živený a jméno Tithymalus z řeckého tithymalos = dávající mléko.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, až 60 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, v horní polovině obvykle s postranními nekvetoucími větvemi, listnatá, převážně lysá. Listy čárkovité až čárkovitě obkopinaté, šířka max. 3 mm, délka nejvíce 30 mm, zašpičatělé, přisedlé, celokrajné, lysé, listy na postranních větvích až čárkovité. Cyathia (viz čeleď) v koncových i úžlabních lichookolících. Zákrovní listence vidlanů ledvinovitě vejčité, vzájemně nesrostlé, špičaté, žlutavé, za plodu načervenalé. Žlázky půlměsíčité, dvourohé, žluté, později hnědé nebo hnědočervené.[2] Plod je tvořen tobolkou, která je trojpouzdrá, kulovitá a hluboce brázditá. Semena jsou vejčitého tvaru, hladká.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

V České republice - pastviny a keřovité či travnaté meze, podél cest a silnic, trávníky, rumiště, preferuje půdy kamenité, hlinité i písčité, kyselé i zásadité, velmi dobře snáší sucho. V Evropě se vyskytuje kromě extrémního severu a jihu až k Uralu.

Opylovači[editovat | editovat zdroj]

Hmyz, vítr, samosprašné a cizosprašné. K šíření dochází pomocí semen.

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Pryšec chvojka je jedovatá rostlina. Obsahuje estery forbolu, které dráždí kůži a sliznice. V latexu toxické terpenoidní alkoholy a hořčiny a v semenech kyanogenní sloučeniny. Dostane-li se do oka, může vyvolat vředy a zákal rohovky.[3] Po vstřebání trávícím ústrojím se otrava projevuje pálením v ústech, zvracením, průjmem, rozšířením zorniček, blouzněním, křečemi, studeným potem, svalovým třesem, nejistou chůzí, puls je nepravidelný.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Příležitosntě se pryšec používá v lidovém léčitelství. V kombinaci s řebříčkem královským má repelentní účinky na hryzce.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLBEK, Jiří; VĚTVIČKA, Václav. 1. vyd. Praha : Granit, s.r.o., 2000. 192 s. ISBN 80-85805-95-2.  
  2. 1
  3. 3

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Kolbek, Václav Větvička - Rostliny na každém kroku

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]