První anglo-nizozemská válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První anglo-nizozemská válka
Konflikt: Anglo-nizozemské války
Bitva u Scheveningenu, 10. srpen 1653, závěrečná bitva války, namalováno Janem Abrahamszem Beerstraatenem asi 1654.
Bitva u Scheveningenu, 10. srpen 1653, závěrečná bitva války, namalováno Janem Abrahamszem Beerstraatenem asi 1654.
Trvání: 1652–1654
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Severní moře, Kanál La Manche, Itálie
Casus belli:
Výsledek: anglické vítězství, mír z Westminsteru
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Nizozemská republika Anglická republika
Velitelé
Michiel de Ruyter
Maarten Tromp
Witte de With
Johan van Galen
Robert Blake
George Ayscue
Henry Appleton (captain)
George Monck
Síla
300 válečných lodí 300 válečných lodí
Ztráty
kolem 3 000 mrtvých
33 lodí potopeno
18 lodí zajato
kolem 2 500 mrtvých
10 lodí potopeno
7 lodí zajato
{{{poznámky}}}

První anglo-nizozemská válka probíhala v letech 16521654 a byla první ze série čtyř anglo-nizozemských válek. Válka byla vedena výhradně na moři a jako taková byla první doloženou válkou svého druhu v dějinách. Hlavní příčinou války byly obchodí rozpory, především porušování Zákona o plavbě, jenž byl vydán 1651 a dovoloval vplout do anglických přístavů a obchodovat s anglickými teritorii pouze lodím plujícím pod anglickou vlajkou, nebo s většinou posádky tvořenou Angličany. Zákon o plavbě byl porušován nizozemskými obchodními loděmi, které byly Angličany napadeny. Válka skončila vítězstvím Anglické republiky a vyhnáním Nizozemců z anglických pobřežních vod, ti potom museli akceptovat monopol anglických lodí na námořní obchodní přepravu z a do Britských ostrovů a anglických kolonií.

Související články[editovat | editovat zdroj]