Prstnatec pleťový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPrstnatec pleťový
alternativní popis obrázku chybí
Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďvstavačovité (Orchidaceae)
Rodprstnatec (Dactylorhiza)
Binomické jméno
Dactylorhiza incarnata
(L.) Soó, 1962
Synonyma
  • Orchis incarnata
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres prstnatce pleťového

Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata) je hlíznatá, středně vysoká orchidej dorůstající do výšky 30 až 60 cm. Tato variabilní bylina roste hlavně na vlhkých místech a vlivem polymorfismu mívá květy světle nachové, růžově červené až růžové s barvou blízkou lidské pleti (odtud druhové jméno). Přestože je v české krajině původní druh, nikdy se zde nevyskytovala v mnohočetných koloniích a v současnosti je stále na ústupu, je považována za rostlinu silně ohroženou vyhynutím.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh je celoevropsky rozšířen a jeho areál sahá v mírném podnebném pásu přes jihozápadní Asii, Kavkaz a západní Sibiř až do Střední Asie a dále přes sever Číny i Mongolska až na ruský Dálný východ. V České republice roste velmi roztroušeně, od nížin do podhůří, častější je ve středním Polabí a na jižní MoravěBílých Karpatech a Chřibech, na mnoha velkých územích zcela chybí.[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste od nížin do horských oblastí na plně osluněných, vlhkých až podmáčených loukách, pastvinách, na slatinách, prameništích, vrchovištích, v řídkých rákosinách na březích vodních ploch. Vyskytuje se půdách s vápencovým podložím a dobře zásobených živinami. Kvete poměrně brzy, od května do června.[4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá rostlina vysoká 30 až 60 cm vyrůstající ze zploštělé, podlouhlé, dvou až pětidílné hlízy s mnoha tenkými kořeny. Lodyha je přímá, dutá a na omak měkká, světle zelená a v horní části někdy načervenalá. Je rovnoměrně porostlá dvěma až sedmi zelenými, neskvrnitými, žlábkovitými listy rostoucími téměř rovnoběžně s lodyhou. Listy jsou kopinaté až úzce kopinaté, na vrcholu kápovité, 12 až 20 cm dlouhé a 1,5 až 3 cm široké, směrem vzhůru se zmenšují a nejvyšší dosahují ke květenství. Čepele listů bývají nejširší v polovině délky nebo těsně nad ní.

Na konci lodyhy vyrůstá květenství, což je hustý, až 15 cm dlouhý válcovitý klas tvořený 15 až 60 květyokvětím ve dvou tříčetných přeslenech. Trojúhelníkovité listeny jsou zelené nebo načervenalé, špičaté a dlouhé přibližně jako květy nebo ještě delší, často výrazně čnějí z květenství. Květy asi 1 cm velké jsou světle nachové, růžově červené, někdy světlejší pleťové barvy a zřídka i zcela bílé. Tři vnější okvětní lístky s tupým vrcholem jsou podlouhle vejčité, prostřední z nich společně se dvěma menšími postranními vnitřními vytváří přilbu. Pysk je v obrysu obvejčitý, mělce trojlaločný a má tmavočervené skvrny. Válcovitá ostruha o délce poloviny semeníku je skloněná. Brylky pylu jsou modrozelené a mají žluté stopečky, semeník je zkroucený. Květy jsou opylovány četnými druhy létajícího hmyzu.[1][2][4][5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Květenství

Přibližně 60 % květů vytvoří plod, což je válcovitá tobolka obsahující velké množství drobných, prachovitých semen. Rostlina jich může vyprodukovat až 50 000. Prstnatec pleťový se rozmnožuje generativně, vegetativní nebylo v přírodě pozorováno. Ze semene, které se při klíčení setkalo s podhoubím symbiotické houby, vyroste za dva až tři roky podzemního života drobný semenáček s jediným listem, teprve za dalších sedm až osm let zesílí natolik, že vykvete.[7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Prstnatec pleťový je variabilní rostlinou, odborníci v taxonomii rozeznávají rozličný počet poddruhů, někdy až sedm. V české přírodě rostou nestejně často tyto dva:

  • Prstnatec pleťový pravý (Dactylorhiza incarnata (L.) Soó subsp. incarnata)
  • Prstnatec pleťový pozdní (Dactylorhiza incarnata (L.) Soó subsp. serotina (Hausskn.) Soó et D. M. Moore)

Prstnatec pleťový pozdní roste v České republice pouze v okolí Doksokrese České Lípa. Kvete později než výše popsaný nominátní poddruh prstnatec pleťový pravý, od kterého se dále odlišuje ještě menším počtem listů (nejvýše čtyři) a temnějšími nachovými až červenofialovými květy.[1][2][8]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Druh patří v české krajině k ohroženým druhům. Podle "Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 jsou oba poddruhy řazeny do skupiny kriticky ohrožených druhů (C1) a podle "Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." mezi silně ohrožené druhy (§2).[1][2][9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Prstnatec pleťový, s. 403–403. 
  2. a b c d KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Prstnatec pleťový [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 21.07.2007 [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life: Dactylorhiza incarnata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2017-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. a b CIBULKA, Radim. Dactylorhiza incarnata [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 09.02.2016 [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  5. a b HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Prstnatec pleťový [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 20.05.2009 [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  6. Rostlina: Prstnatec pleťový [online]. ZO ČSOP 61/16, Hořepník, Prostějov, rev. 29. 09.2014 [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  7. Dactylorhiza incarnata [online]. Энциклопедия садовых растений [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. (rusky) 
  8. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 05.04.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  9. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 05.04.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  10. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]