Protoceratops

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxProtoceratops
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 75 - 71 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra druhu Protoceratops andrewsi
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
NadčeleďCeratopsia
ČeleďProtoceratopsidae
RodProtoceratops
Binomické jméno
Protoceratops andrewsi
Granger a Gregory, 1923
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protoceratops ("první rohatá tvář") byl malý rohatý dinosaurus (ceratops), který žil v období svrchní křídy, asi před 80 až 75 miliony let. Protoceratops patří spolu s malým teropodem rodu Velociraptor mezi slavné objevy americké expedice do Mongolska, vedené ve 20. letech paleontologem Royem Chapmanem Andrewsem. Jedná se také nejspíš o nejpočetnějšího dinosaura, známého z období pozdní křídy ve východní Asii.[1]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žil na území dnešního Mongolska a Číny.[2] Jeho velmi početné fosilie se nacházejí především na území dnešní pouště Gobi (např. souvrství Bayan Mandahu a Djadochta[3], včetně téměř všech růstových stádií (lebky nejmenších, teprve vylíhlých mláďat až dospělých jedinců s plně vyvinutým týlním límcem). Byla objevena také celá hnízda se zachovanými zkamenělými vajíčky, některá ještě obsahovala kostřičky embryí.[4]

Velmi zajímavým objevem z roku 1971 byly dvě zaklesnuté kostry bojujících dinosaurů - velociraptora a protoceratopse, objevené v mongolském souvrství Djadochta.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lebka protoceratopse v expozici Přírodovědeckého muzea v Bruselu.

Protoceratops byl poměrně malý (až 2,5 m dlouhý a 175 kg vážící)[6] a relativně běžný dinosaurus své doby, proto se mu také někdy přezdívá „ovce doby křídové“. Podle vědecké studie z roku 2020 vážil tento dinosaurus podstatně méně, kolem 83 kilogramů.[7]

Jeden z nejlepších objevů pochází ze 70. let 20. století, jde o zaklesnuté kostry protoceratopse a velociraptora, kteří byli zastiženi zřejmě písečnou bouří, když spolu bojovali. Výzkum histologie tohoto primitivního ceratopsida dokládá, že k největšímu růstovému "spurtu" u něho docházelo v subadultním vývojovém stádiu, tedy krátce před dosažením plné pohlavní dospělosti.[8] Značnou tvarovou rozmanitost krčních obratlů a existenci několika různých morfotypů protoceratopse potvrzují i novější výzkumy.[9] Malý lebeční límec protoceratopsů zřejmě nesloužil k jejich ochraně před predátory (jako u pozdějších ceratopsidů), ale měl spíše signalizační funkci (umožňoval vnitrodruhovou komunikaci).[10]

Překvapivým zjištěním z roku 2020 je, že skořápky vajec těchto dinosaurů zřejmě nebyly pevné, ale naopak měkké, podobně jako u dnešních plazů. Není však jisté, zda šlo o rozšířený znak u všech rohatých dinosaurů.[11][12] Je tedy možné, že měkká kožnatá vejce byla typická pro všechny rohaté dinosaury i pro první dinosaury z období triasu.[13]

Mozek byl u tohoto vývojově primitivního rohatého dinosaura relativně malý, vážil dle většiny odhadů, založených na obrazech a modelech z počítačové tomografie, pouze kolem 28 gramů. Koncový mozek tohoto ceratopsida pak obsahoval dle odhadu z roku 2022 asi 499 milionů nervových buněk (neuronů), což je o 40 % více telencefalických neuronů než nalezneme u současného jihoamerického hlodavce kapybary.[14][15]

Legendární gryf[editovat | editovat zdroj]

Podle americké etnoložky, historičky vědy a folkloristky Adrienne Mayorové ze Stanfordovy univerzity existuje možnost, že legendární okřídlený tvor Gryf ze střední Asie může mít svůj myšlenkový původ ve zkamenělinách protoceratopsů. Mayorová vychází z toho, že zkameněliny těchto dinosaurů byly známé již obchodníkům a cestovatelům po Hedvábné stezce před mnoha tisíciletími. Ti pozorovali zobákovité rostrum protoceratopsích lebek a mohli si snad ve své fantazii vykreslit gryfa jako původce takové lebky.[16] Jedná se však pouze o jednu z domněnek, které zřejmě nebudou nikdy zcela prokazatelné.[17][18]

Populární kultura[editovat | editovat zdroj]

Objevuje se v mnoha televizních pořadech o dinosaurech, například Putování s dinosaury: Obří dráp, Armageddon zvířecí říše, Vraždící stroje: Pravda o dinosaurech zabijácích, Planeta dinosaurů a dalších.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 50). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Chen Xiaoyun, Tan Kai, Lu Liwu & Ji Shu’an (2022). Occurrence of Protoceratops hellenikorhinus (Ceratopsia: Protoceratopsidae) in Alxa region, western Inner Mongolia, China. Acta Geologica Sinica. 96 (11): 3722-3732. doi: 10.19762/j.cnki.dizhixuebao.2022302
  3. SOCHA, Vladimír. 10 tisíc let stará móda dinosauřích náhrdelníků. OSEL.cz [online]. 4. února 2022. Dostupné online.  (česky)
  4. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 149)
  5. http://dinosaurusblog.com/2009/03/04/770559-dinosauri-zamrzli-v-case/
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 254 (anglicky)
  7. Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. doi: 10.1111/brv.12638
  8. Łucja Fostowicz-Frelik and Justyna Słowiak (2018). Bone histology of Protoceratops andrewsi from the Late Cretaceous of Mongolia and its biological implications. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00463.2018
  9. V. S. Tereschenko (2018). On Polymorphism of Protoceratops andrewsi Granger et Gregory, 1923 (Protoceratopidae, Neoceratopsia). Paleontological Journal 52(4): 429–444. doi: https://doi.org/10.1134/S0031030118040135
  10. Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 342).
  11. Johan Lindgren & Benjamin P. Kear (2020). Hard evidence from soft fossil eggs. Nature. doi: https://www.nature.com/articles/d41586-020-01732-8
  12. Mark A. Norell, Jasmina Wiemann, Matteo Fabbri, Congyu Yu, Claudia A. Marsicano, Anita Moore-Nall, David J. Varricchio, Diego Pol & Darla K. Zelenitsky (2020). The first dinosaur egg was soft. Nature. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-020-2412-8
  13. https://dinosaurusblog.com/2020/06/25/prvni-dinosauri-kladli-mekka-vejce/
  14. SOCHA, Vladimír. Byl tyranosaurus chytřejší než šimpanz?. osel.cz [online]. 14. července 2022. Dostupné online. 
  15. Herculano-Houzel, S. (2022). Theropod dinosaurs had primate-like numbers of telencephalic neurons. biorXiv. doi: 10.1101/2022.06.20.496834
  16. Archivovaná kopie. www.zshorakhk.cz [online]. [cit. 2011-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15. 
  17. http://dinosaurusblog.com/2016/04/13/s-gryfem-se-to-ma-mozna-jinak/
  18. http://www.pravek.info/zajimavosti/paleoumeni-a-jeho-dejiny/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]