Plesnivec alpský
 Plesnivec alpský | |
|---|---|
 Plesnivec alpský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] (jako Leontopodium alpinum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | plesnivec (Leontopodium) |
| Binomické jméno | |
| Leontopodium alpinum Cass., 1822 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plesnivec alpský (Leontopodium alpinum), též protěž alpská[2], je horská květina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Upřednostňuje skalnatá vápencová místa v nadmořské výšce kolem 1800–3000 metrů. Není jedovatá a v tradiční medicíně se používá jako lék proti břišním a dýchacím chorobám. Její listy a květy jsou pokryty hustými chloupky, které rostlinu zřejmě chrání před chladem, suchem a ultrafialovým zářením.[3] Je to vzácná, krátkověká květina, která se vyskytuje v odlehlých horských oblastech a byla používána jako symbol alpinismu, drsné krásy a čistoty spojované s Alpami a Karpaty a jako národní symbol, zejména Rumunska, Rakouska, Bulharska, Mongolska, Slovinska, Švýcarska a Itálie. Podle lidové tradice je darování této květiny milované osobě příslibem oddanosti.
Název[editovat | editovat zdroj]
Německý název Edelweiß pochází z německých slov edel (vznešený) a weiß (bílý). Slovinské jméno je planika, což znamená horská dívka. V Rumunsku je známá jako floare de colț, což znamená „květina útesu“. V italsky mluvících Alpách se květina označuje jako stella alpina a ve francouzských Alpách jako étoile des Alpes, přičemž oba názvy znamenají „hvězda Alp“.[4]
Edelweiß byl jedním z několika regionálních názvů pro tuto rostlinu a rozšířil se v první polovině 19. století v souvislosti s ranou alpskou turistikou.[5] Mezi alternativní názvy patří Chatzen-Talpen („kočičí tlapky“) a starší Wullbluomen („vlněný květ“, doložený v 16. století).[6][7]
Vědecké označení rodu, Leontopodium, znamená lví tlapa, což je odvozeno z řeckých slov leon (lev) a podion (malá noha, tlapa).
Oblast rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Zatímco plesnivec alpský subsp. alpinum je autochtonní v Alpách, Juře, Karpatech, zejména v Rumunsku, na severním Balkáně a v severních Apeninách a Pyrenejích, plesnivec alpský subsp. nivale se vyskytuje v Abruzích, v Dinárských horách a na Pirinu. Další druhy rodu plesnivec se kromě středoasijských stepí vyskytují v severním Himálaji, severní Číně, Mongolsku, Japonsku, Koreji a na Kamčatce.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je to vytrvalá bylina, pokrytá bílou plstí. Přímá lodyha je 5–30 cm vysoká. Listy má nejen přízemní (kopisťovitého tvaru), ale i lodyžní (kopinaté, střídavě uspořádané). Květenství je několik úborů uspořádaných dále do strboulu. Pod květenstvím je zákrov. Barva květů je žlutobílá.[8]
Plesnivec pochází z evropských pohoří, přirozeně roste např. v Alpách a Karpatech. Občas je ale pěstován a může zplaňovat, či je dokonce záměrně vysazován.[8]
Plesnivec alpský kvete od července do srpna.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Alpská protěž se považuje za symbol Alp. Protěž alpská byla také symbolem horských myslivců a protěž alpská v černém oválu byla nášivkou horských myslivců Zbraní SS.[9][10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leontopodium nivale na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id41470/
- ↑ VIGNERON, Jean Pol; RASSART, Marie; VÉRTESY, Zofia. Optical structure and function of the white filamentary hair covering the edelweiss bracts. Physical Review E. 2005-01-19, roč. 71, čís. 1, s. 011906. Dostupné online [cit. 2022-05-04]. DOI 10.1103/PhysRevE.71.011906.
- ↑ William Shepard Walsh. Handy-book of literary curiosities. [s.l.]: J.B. Lippincott Co., 1909. Dostupné online. S. 268–.
- ↑ Edelweiss reported as common name alongside Alpen-Ruhrkraut in Kittel, Taschenbuch der Flora Deutschlands zum bequemen Gebrauch auf botanischen Excursionen (1837), p. 383.
- ↑ Aretius, Stocc-Hornii et Nessi […] descriptio […], a Benedicto Aretio […] dictata., published with Valerii Cordi Simesusii Annotationes in Pedacii Dioscoridis Anazarbei de medica materia libros V, Basel (1561), ed. Bratschi (1992) in Niesen und Stockhorn. Berg-Besteigungen im 16. Jahrhunder.
- ↑ Schweizerisches Idiotikon 16.1997 Archivováno 13. 12. 2013 na Wayback Machine..
- ↑ a b Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- ↑ http://fremd.sweb.cz/o5.htm Archivováno 29. 11. 2009 na Wayback Machine. Označení specialistů Waffen-SS
- ↑ Přírodovědci si dali do znaku erb Waffen SS. iDNES.cz [online]. 2009-11-26 [cit. 2018-09-04]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu plesnivec alpský na Wikimedia Commons - Galerie plesnivec alpský na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo protěž alpská ve Wikislovníku
