Proprioreceptor
Proprioreceptor či proprioceptor (z lat. proprius vlastní a capio, capere přijmout, uchopit) je smyslový receptor, který vnímá polohu a pohyby jednotlivých částí těla; umožňuje propriorecepci či také kinestézii.
Proprioreceptory se nacházejí ve svalech, šlachách a ve vnitřním uchu.[1] V těchto místech se nacházejí různá tělíska, která vnímají napětí svalů, ohyb kloubů a polohu těla. K těmto tělískům patří Golgiho šlachové vřeténko a (nervo)svalové vřeténko.[2][nedostupný zdroj]
Propriocepce nebo propriorecepce (doslova „cítění z vlastního těla“) je schopnost nervového systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla pohybem a svalovou činností („polohocit“). Propriocepce je nezbytná ke správné koordinaci pohybu, k registraci změny polohy těla, pro svalový tonus, průběh některých reflexů atd. Z proprioreceptorů jsou podněty vedeny a přepojovány v míše, kterou dále vedou zadními provazci do mozečku, thalamu a subkortikálních oblastí.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Proprioception [online]. National Library of Medicine - Medical Subject Headings. Dostupné online.
- ↑ Histologie pro bakalářské studium [online]. 3LF UK. Dostupné online.
- ↑ Propriocepce (propriorecepce). In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998-2019 [cit. 10. 7. 2019]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/propriocepce-propriorecepce-1
